Mapování a ochrana motýlů České republiky
určovací klíč (PDF, 875,5kB) >>>
† Žluťásek úzkolemý – Colias chrysotheme (Esper, 1781)
Běláskovití – Pieridae
Délka předního křídla: 20-24 mm
Areál. Eurosibiřský. V rozšíření nápadná kontinentální tendence: ve velmi úzkém pruhu od Čech, jižní Moravy, Dolního Rakouska a jižního Slovenska (jen v minulosti) přes Maďarsko, Rumunsko a Ukrajinu, odtud přes jižní Sibiř do Mongolska.
Biotopová vazba. Krátkostébelné stepi nejjižnější Moravy na vápencových nebo sprašových podkladech, v Maďarsku také na písčinách.
Živná rostlina housenek. Ve střední Evropě pouze kozinec rakouský ( Astragalus austriacus ).
Vývoj. Dvou- až třígenerační (duben – říjen). Samice kladou vajíčka jednotlivě na listy živné rostliny. Larva žije solitérně. Přezimuje housenka třetího instaru.
Chování. Nedostatečně prostudováno. Motýl je dobrý letec. Samci za slunného počasí vytrvale létají klikatým rychlým letem nízko nad vegetací, krátce usedají na květech; pátrají po samicích patrolováním. Kladení i kopulace probíhají v nejteplejších denních hodinách, samice se mohou pářit opakovaně. V chladnějším počasí se motýli vyhřívají na zemi se složenými křídly nakloněnými k slunci.
Podobné druhy v ČR. Žlutásek čilimníkový ( Colias crocea ), oranžové formy ž. tolicového ( C. erate ).
Rozšíření v ČR. V minulosti žil ve středních Čechách, kde vyhynul začátkem 50. let 19. století. Na jižní Moravě se vyskytoval pravidelně až do konce 50. let 20. století. Později, v 70. až 80. letech 20. století, nastalo výrazné snížení početnosti, druh se vyskytoval nepravidelně a vzácně a jeho výskyt se omezil na Pavlovské vrchy, kde byl naposledy zjištěn v roce 1987. V posledních letech byl žluťásek úzkolemý naprosto nezodpovědně a bez povolení vysazován na Pálavě z posledních maďarských populací. Tyto snahy nemají na Moravě žadnou šanci na úspěch při současném zárůstání tamějších krátkostébelných trávníků (motýl vždy po vysazení vymizel), naopak v Maďarsku oslabují zbytkové populace a hrozí mezinárodní ostudou.
Ohrožení a ochrana. Vymřelý (1987), od 90. let 20. století nejsou k dispozici žádná hlášení o výskytu. Rapidně ustupuje i ve všech okolních státech (vymizel v Rakousku a na Slovensku, v Maďarsku je kriticky ohrožený). Poblíž moravských lokalit tudíž neexistují žádné potenciální “zdrojové” populace. Přestože příčiny ústupu jsou velmi málo známé, určité informace lze vyčíst z údajů o změnách biotopu na nejznámějších moravských lokalitách, kde zjevně došlo k pomalým, leč ve svém důsledku závažným změnám ekologických podmínek. Například na Pálavě, jakož i na Čejčsku, se před vyhlášením rezervací běžně páslo, v současnosti je většina pálavských bradel zarostlá dřevinami. Žluťásek úzkolemý pravděpodobně vyžaduje plošně rozsáhlou mozaiku krátkostébelných stepí s nezapojeným drnem, která na jižní Moravě již nikde není.
- výskyt do roku 1950,
- výskyt 1951-1980,
- výskyt 1981-1994,
- výskyt 1995-2001
Fotogalerie
Imága
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
