určovací klíč (PDF, 935,4kB) >>>   

Perleťovec nejmenší - Boloria dia (Linnaeus, 1767)


Rozpětí křídel: 32-36 mm, délka předního křídla: 16-18 mm
Areál. Eurosibiřský. Od severního Španělska před západní a střední Evropu do Ruska, Turecko a Zakavkazsko, severní Kazachstán, západní Sibiř po Mongolsko a Zabajkalí. Chybí v jižní Itálii, jižním Řecku, na Britských ostrovech a ve Skandinávii.
Biotopová vazba. Lesostepi a výslunné mezofilní až suché louky, staré sady, vyprahlé úhory od nížin do podhůří. Spíše lokality s vyšší zapojenou bylinnou vegetací, tedy v pokročilejším stadiu sukcese, nutná však jsou i místa bez vegetace, kde se vyhřívají imága a pravděpodobně i housenky. Osídluje i antropogenní stanoviště na železničních náspech, podél silnic, v lomech, na odvalech atd.
Živná rostlina housenek. Violky (Viola spp.), zejména v. srstnatá (Viola hirta) a v. psí (Viola canina).
Vývoj. Dvougenerační (duben – květen, červenec – srpen), v teplých oblastech i třetí generace (srpen – říjen). Vajíčka kladena jednotlivě na listy violek i na jiné substráty v jejich blízkosti, housenka je dost pohyblivá, přezimuje, přičemž o vstupu do hibernace nebo vzniku následné generace rozhoduje délka fotoperiody.
Chování. Chování imág ani populační ekologie nebyly dosud v Evropě zkoumány. Samci patrolují, populace jsou často početné a nebývají striktně uzavřené.
Podobné druhy v ČR. Perleťovec severní (Boloria aquilonaris).
Rozšíření v ČR. Značně rozšířený s výjimkou chladných horských oblastí, ale vzácný je v nížinách s intenzivním zemědělstvím (například na Hané), kde přežívá jen na omezených ostrůvcích stepní vegetace. Značně ustoupil například na severní Moravě nebo v severních (kromě stepních oblastí v Českém středohoří) a východních Čechách. Naopak na jižní Moravě nebo v okolí Prahy je stále hojný. V poslední dekádě se vrací i do mnoha oblastí, ze kterých dříve vymizel.
Ohrožení a ochrana. V současnosti není ohrožený. Druh stepních stanovišť v pokročilejší fázi sukcese. Upuštění od pastvy mohlo na jeho početnost zpočátku působit pozitivně, ale následné přerůstání stanovišť křovinami jej vytlačuje. Ideálním managementem je udržení mozaiky různých sukcesních stádií ve stepních a lesostepních biotopech. Vyloučit zalesňování “neplodných” pozemků, bránit sukcesi křovin na železničních a silničních náspech (např. řízené vypalování), zamezit zemědělské a lesnické rekultivaci lomů, hlinišť a pískoven. Usilovat o zvětšení nabídky vhodných biotopů, k tomu využít pozemky opouštěné v souvislosti s útlumem zemědělství.


- výskyt do roku 1950, - výskyt 1951-1980, - výskyt 1981-1994, - výskyt 1995-2001

Fotogalerie

Imága

Samec, Praha, 2007. Foto M. Vojtíšek
Samec, Praha, 2007. Foto M. Vojtíšek
Samice, Praha, 2004. Foto M. Vojtíšek
Samice, Praha, 2004. Foto M. Vojtíšek
Samec, Praha, 2007. Foto M. Vojtíšek
Samec, Praha, 2007. Foto M. Vojtíšek

Aberace

Morava, Valtice, 9.2019. Foto P. Beneš
Morava, Valtice, 9.2019. Foto P. Beneš
---