určovací klíč (PDF, 976,5kB) >>>   

* Perleťovec červený - Argynnis pandora (Denis & Schiffermüller, 1775)


Syn.: maja (Cramer, 1775)
Rozpětí křídel: 64-70 mm, délka předního křídla: 32-42 mm, největší evropský perleťovec.
Areál. Mediteránní. Od Kanárských ostrovů, severní Afriky, Španělska a Francie přes celé Středomoří, Alpské země, Balkánský poloostrov, jižní polovinu východní Evropy po Střední Východ, Střední Asii, Afghánistán a severní Indii. Severní hranice výskytu v České republice a na Slovensku, už v Maďarsku je druh hojnější.
Biotopová vazba. Světlé lesy, akátové porosty, lesní lemy a lesostepi, také rumištní vegetace apod.
Živná rostlina housenek. Různé druhy violek (Viola spp.).
Vývoj. Jednogenerační (červen – srpen). Málo studovaný. Housenky žijí solitérně, přezimují.
Chování. Otevřená populační struktura, schopný migrace. Výrazně strukturovaná denní aktivita, dopoledne se imága shromažďují na květech bodláků a podobných rostlin, kde sají nektar. Kolem poledne se samice ukrývají ve stínu, kdežto samci sedají na větve stromů ve výšce 2-3 metrů (vyčkávací párovací strategie), odtud prudce vylétávají za jakýmkoli létajícím objektem.
Podobné druhy v ČR. Perleťovec stříbropásek (Argynnis paphia).
Rozšíření v ČR. Ojedinělý výskyt znám z jižní poloviny Moravy, odkud byl v první polovině 20. století hlášen pravidelně; pouze jedenkrát v roce 1936 nalezen v jižních Čechách. V Maďarsku jej pokládají za “fluktuující druh” s velkými výkyvy početnosti i rozšíření, uvádí se, že v 70. a 80. letech 20. století tam prakticky vymizel a v 90. letech je opět hojný. S těmito fluktuacemi, jež jsou zřejmě způsobeny kolísáním klimatu, pravděpodobně souvisí, že je od 90. let 20. století na jižní Moravě opět jednotlivě nalézán (Pálava, Hodonínsko, Znojemsko, Třebíčsko, Bílé Karpaty). Od 90. let několikrát jednotlivě nalezen také ve východních Čechách: Pardubice [5960] – 1994, Stradouň [6062] – 1997, Bědovice [5862] – 2002 (Mocek et al. 2003). V roce 2016 doložen i na severní Moravě (Štramberk, 5.7.2016, 1 samice, foto K. Stonavský) a po 80 letech znovu také v jižních Čechách (Mladošovice u Borovan, 9.9.2016, 1 samice, foto M. Němec). Je zřejmé, že tento dobrý letec je schopen migrovat za hranice stálého areálu a při takových “výsadcích” může zakládat dočasně přežívající kolonie.
Ohrožení a ochrana. V ČR není ohrožen, probíhá zde severní hranice areálu rozšíření perleťovce, motýl se však u nás nevyskytuje trvale a jeho výskyt zjevně závisí na početnosti v jižnějších zemích. Je možné, že se rozšíří s oteplováním klimatu.


- výskyt do roku 1950, - výskyt 1951-1980, - výskyt 1981-1994, - výskyt 1995-2001

Fotogalerie

Imága

Samec. Foto J. Dvořák
Samec. Foto J. Dvořák
Samec, Kazachstán, 2007. Foto J. Mach
Samec, Kazachstán, 2007. Foto J. Mach
Samec, Itálie, 2010. Foto D. Breiter
Samec, Itálie, 2010. Foto D. Breiter
Samec, Chorvatsko. Foto R. Plačková
Samec, Chorvatsko. Foto R. Plačková
Samice, Dalmácie, 2004. Foto F. Slamka
Samice, Dalmácie, 2004. Foto F. Slamka
Bílé Karpaty, Vyškovec, 10.6.2014. Foto D. Hachlová
Bílé Karpaty, Vyškovec, 10.6.2014. Foto D. Hachlová
Samice, Morava, Štramberk, 5.7.2016. Foto K. Stonavský.
Samice, Morava, Štramberk, 5.7.2016. Foto K. Stonavský.

Biotopy

Biotop, Bílé Karpaty při slovenské hranici, 2014. Foto D. Hachlová
Biotop, Bílé Karpaty při slovenské hranici, 2014. Foto D. Hachlová
---