určovací klíč (PDF, 820,4kB) >>>   

Okáč menší - Erebia sudetica (Staudinger, 1861)


Délka předního křídla: 15-16 mm
Areál. Evropský. Značně disjunktní výskyt v několika málo evropských pohořích – Francouzské Středohoří, Savojské a Bernské Alpy, české a polské Východní Sudety a Rumunské Karpaty (Rodnei a Retezat), v různých pohořích endemické poddruhy. V ČR nominotypický poddruh Erebia sudetica sudetica Staudinger, 1861, výskyt omezen na Hrubý Jeseník a v minulosti i na Rychlebské hory.
Biotopová vazba. Alpínský druh. V Sudetech vysokostébelné nivy a prameniště poblíž hranice lesa, především na lavinových dráhách, v ledovcových karech a v závěrech údolí. Sestupuje i pod hranici lesa, kde žije na světlinách v údolích potoků, na vlhkých pasekách a rašelinných loukách (nejnižší nález v 600 m n. m., nejvyšší poblíž vrcholu Pradědu 1480 m n. m.).
Živná rostlina housenek. Tenkolisté druhy trav. Kladení bylo pozorováno na kostřavu nízkou ( Festuca supina ) a metlici trsnatou ( Deschampsia cespitosa ), úspěšně dochován na kostřavě nízké ( Festuca supina ) a metličce křivolaké ( Avenella flexuosa ).
Vývoj. Jednogenerační (podle nadmořské výšky polovina června – začátek září). Samice klade vajíčka jednotlivě do trsů nízkých travin, často na suché části rostlin. Solitérně žijící housenky aktivují před hibernací ve dne, po hibernaci v noci. Přezimují v drnech trav (zalezlé v zemi).
Chování. Protandrický druh. Samci patrolují (hlavně dopoledne), odpoledne se věnují příjmu nektaru. Večer nebo za zamračeného počasí tvoří agregace v porostech vyšších trav (chrastice rákosovitá, bezkolenec) nebo v keřích borůvek. Při vyrušení odpočívající motýli buď odlétají, nebo (za nižších teplot) aktivně “propadají” do porostu pomocí trhavých pohybů, jimiž se odrážejí od vegetace. Koncem doby letu samci patrolují méně intenzívně, než na jejím začátku, což pravděpodobně souvisí s menší dostupností čerstvých samic. Relativně krátkověký (průměrně se dožívají okolo 3 dnů), ale při studiu metodou zpětných odchytů byl zjištěn i samec, který přežil 15 dnů. Druh tvoří relativně sedentární kolonie, vzájemně izolované buď vzrostlým lesem, nebo plochami nízkostébelných smilkových holí. Největší kolonie v Hrubém Jeseníku hostí řádově tisíce jedinců, v celém pohoří však jsou roztroušeny i desítky menších kolonií
Podobné druhy v ČR. Okáč horský ( Erebia epiphron ).
Rozšíření v ČR. Pouze ve vyšších polohách Hrubého Jeseníku. Zdá se, že periferní kolonie v montánním stupni mohou snadno zaniknout po sukcesních změnách na lokalitách, ale výsadky z “kontinentálních” populací znovu osídlí biotopy vzniklé například těžbou dřeva.
Ohrožení a ochrana. Ohrožený, endemický motýl s velmi omezeným rozšířením. V ČR a EU legislativně chráněný. Přísná ochrana biotopů okáče menšího, která je jedinou cestou zachování tohoto druhu po budoucnost, je závazkem České republiky v rámci programu Natura 2000. Samotný poddruh E. sudetica sudetica pak je endemitem, nevyskytujícím se jinde na světě. Největší kolonie druhu žijí při přirozené horní hranici lesa v Národní přírodní rezervaci Praděd, kde vhodný “management” lokalit zajišťují přirozené disturbanční faktory, zejména laviny. Dostatek lokalit pro periferní kolonie v montánním pásmu by pak měl vznikat v souvislosti s normálním lesnickým hospodařením, to však je v Chráněné krajinné oblasti Jeseníky možná až příliš intenzivní. Populační dynamika kolonií v montánním stupni dosud na rozdíl od kolonií při hranici lesa nebyla studována. Je otázkou, zda velkoplošné holosečné hospodaření druhu spíše neškodí. Na rozsáhlých holinách totiž mohou vzniknout i obrovské populace, které však nutně zaniknou, jakmile po zalesnění znovu vyroste les, nejsou-li v blízkosti takových kolonií jiná osídlitelná místa.
Značně ubylo nejníže položených kolonií na rašelinných horských loukách, z nichž některé (např. v okolí Rymářova) prokazatelně zanikly, nejčastěji zalesněním. Podmínkou jejich ochrany je pravidelná údržba horských rašelinných luk, vyloučené by mělo být další zalesňování takových lokalit.


- výskyt do roku 1950, - výskyt 1951-1980, - výskyt 1981-1994, - výskyt 1995-2001

Fotogalerie

Imága

Samice, Morava, Hrubý Jeseník. Foto F. Trnka
Samice, Morava, Hrubý Jeseník. Foto F. Trnka
Samec, Hrubý Jeseník. Foto P. Kočárek
Samec, Hrubý Jeseník. Foto P. Kočárek
Samec, Hrubý Jeseník. Foto P. Kočárek
Samec, Hrubý Jeseník. Foto P. Kočárek
Samice, Jeseníky, 2007. Foto J. Beneš
Samice, Jeseníky, 2007. Foto J. Beneš
Hrubý Jeseník. Foto S. Krejčík
Hrubý Jeseník. Foto S. Krejčík
Hrubý Jeseník. Foto S. Krejčík
Hrubý Jeseník. Foto S. Krejčík
Hrubý Jeseník. Foto S. Krejčík
Hrubý Jeseník. Foto S. Krejčík

Kopulace

Kopulace, vlevo samice, Jeseníky, 2007. Foto J. Beneš
Kopulace, vlevo samice, Jeseníky, 2007. Foto J. Beneš
---