určovací klíč (PDF, 626,7kB) >>>   

Modrásek tolicový - Cupido decoloratus (Staudinger, 1886)


Délka předního křídla: 12-13 mm
Areál. Pontomediteránní. Od jižního Rakouska přes Maďarsko, většinu Balkánského poloostrova po severní Řecko a jih východní Evropy, sporadicky v centrálním Turecku. Severní hranici areálu tvoří jižní Rakousko, Česká republika, Slovensko a jih Polska. Z Maďarska popsán taxon Cupido antealcetas (Beuret, 1957), který by měl být mnohem rozšířenější než C. decoloratus (znám je také ze Slovenska a velmi pravděpodobně žije také na Moravě). Jeho taxonomicky status však není ujasněn – je možné, že jde pouze o ekologickou formu m. tolicového.
Biotopová vazba. Vyprahlé spíše vysokostébelné stepní biotopy často ruderálního charakteru. Kolonizuje také antropogenní biotopy jako jsou lomy či vojenská cvičiště, v posledních letech i výslunné lesní paseky a lemy lesních cest.
Živná rostlina housenek. Uvádí se celá řada hojných bobovitých rostlin (Fabaceae), např. tolice dětelová (Medicago lupulina), tolice vojtěška (Medicago sativa), vikev setá (Vicia sativa), štírovník růžkatý (Lotus corniculatus), jetel luční (Trifolium pratense). Většina těchto údajů je z chovů, v ČR potvrzeno kladení na tolici dětelovou (Medicago lupulina)(2007, V. Štěpánský; 2009, J. Jurníček pers. com., 2012, J. Beneš), na Slovensku taktéž.
Vývoj. Nedostatečně prostudován. U nás dvougenerační (květen – červen, červenec – srpen), v posledních letech na jižní Moravě v září – říjnu částečná třetí generace (M. Koupý pers. com.). Vajíčka kladena na květy živné rostliny, larvy se květy živí, jsou fakultativně myrmekofilní a přezimují.
Chování. Nestudováno. Druh snadno uniká pozornosti, na místech s hojným výskytem (např. ruderální vegetace v lomech) lze vyplašit velké množství jedinců z vyšších porostů bobovitých rostlin.
Podobné druhy v ČR. Modrásek štírovníkový (Cupido argiades) a m. čičorkový (C. alcetas), se kterým je velmi často zaměňován.
Rozšíření v ČR. Lokálně rozšířený a na vhodných biotopech i hojný na celé jižní Moravě, v posledních letech expanduje na sever (střední Morava, jih Nízkého Jeseníku a Vsetínsko). V roce 2007 dokonce objeven ve východních Čechách (V. Hula pers. com.), v roce 2009 zjištěn i na nejsevernější Moravě (Karviná, Štramberk).
Ohrožení a ochrana. V oblasti výskytu není ohrožen – naopak expanduje, hlavně díky schopnosti osídlovat ruderální antropogenní stanoviště a vytvářet tam početné populace. Zdá se, že k udržení kolonií stačí i relativně maloplošné biotopy. V žádném případě však nedopustit zbytečnou likvidaci jeho stanovišť například zemědělskými a lesnickými rekultivacemi těžebních území nebo zalesňováním takzvaně “neplodných” půd. Biotopová vazba, populační struktura, chování a bionomie si zaslouží detailní výzkum.


- výskyt do roku 1950, - výskyt 1951-1980, - výskyt 1981-1994, - výskyt 1995-2001

Fotogalerie

Imága

Samec,Brno,31.7.2015.Foto V.Hotárek
Samec,Brno,31.7.2015.Foto V.Hotárek
Samec, Brno, 20.7.2014. Foto V. Hotárek
Samec, Brno, 20.7.2014. Foto V. Hotárek
Samec, Lipůvka, 18.7.2013. Foto V. Hotárek
Samec, Lipůvka, 18.7.2013. Foto V. Hotárek
Samec, okolí Brna, 2006. Foto V. Štěpánský
Samec, okolí Brna, 2006. Foto V. Štěpánský
Samice, okolí Brna, 2007. Foto V. Štěpánský
Samice, okolí Brna, 2007. Foto V. Štěpánský
Samice, okolí Brna, 2007. Foto V. Štěpánský
Samice, okolí Brna, 2007. Foto V. Štěpánský
Samice, Morava, 2005. Foto M. Ryšavý
Samice, Morava, 2005. Foto M. Ryšavý
Samec, Moravský kras, 2006. Foto L. Říčánek
Samec, Moravský kras, 2006. Foto L. Říčánek
Samec, Moravský kras, 2006. Foto L. Říčánek
Samec, Moravský kras, 2006. Foto L. Říčánek
Samice, jižní Morava, 2006. Foto Z. Hanč
Samice, jižní Morava, 2006. Foto Z. Hanč
---