určovací klíč (PDF, 900,2kB) >>>


Délka předního křídla: 13-16 mm
Areál. Palearktický. Východní Španělsko, jižní Francie a Korsika, severní Itálie, ve střední Evropě jižně ca od 50. rovnoběžky, izolované kolonie jsou i v jižním Norsku, Švédsku a Finsku; dále Balkán, Turecko a přes Asii až do Japonska.
Biotopová vazba. Skály, droliny, suché skalnaté svahy a lomy, strže, kamenité stepní stráně s řídkou vegetací.
Živná rostlina larev. Rozchodník velký ( Sedum maximum agg.).
Vývoj. Dvougenerační (duben – květen, červen – srpen), v Čechách a na severní polovině Moravy převážně jednogenerační (duben – červen). Samice klade bílá vajíčka k paždí listů nebo na stvol živné rostliny a to i více najednou. Mladá housenka žije uvnitř listu, larvy posledních instarů překusují čepel listu, list se svěsí a zvolna zasychá. Často jich je na živné rostlině více pohromadě. Kuklí se mezi zbytky rostlin na zemi a pod kameny. Přezimuje kukla. Fakultativně myrmekofilní.
Chování. Motýl se zdržuje v bylinném patru či poletuje kolem míst bez vegetace, biotop neopouští. Ve dne snadno unikne pozornosti, ale v podvečer, kdy se ukládá k odpočinku (často i několik jedinců současně na loňská květenství rozchodníku) je svým zbarvením a kresbou zdaleka dobře patrný. Ve Finsku bylo zjištěno, že motýl tvoří malé uzavřené kolonie, propojené za vhodných podmínek migracemi jedinců.
Podobné druhy v ČR. Žádné.
Rozšíření v ČR. V Čechách v současnosti především v teplých a skalnatých oblastech kaňonů Vltavy a Berounky (Křivoklátsko, Český kras), Labské pískovce, Českém středohoří, pošumavské vápence, Jindřichohradecko a Železné hory. Teplé suché biotopy na jižní a střední Moravě (velmi silné populace na Pálavě, na sever se vyskytuje po Zábřežsko). V některých krajích motýl přežívá pouze na umělých stanovištích, jako jsou zříceniny středověkých hradů. Vymizel na mnoha lokalitách v jižních, západních a téměř celých východních Čechách a na východní polovině Moravy.
Ohrožení a ochrana. Ohrožený, ubývající druh žijící na izolovaných stanovištích s velmi malou disperzní schopností. Na všech lokalitách je nutné odstraňovat náletové dřeviny, podle místních možností příležitostně vypásat (nejlépe kozami), případně provádět řízené zimní vypalování a narušovat travinný drn pojezdy traktorů či buldozerů. Pro populace obývající lomy ponechat kolmé lomové stěny, nerekultivovat tyto biotopy zalesněním.

| Samec, Praha, 2002. Foto M. Vojtíšek | Samice, Mohelno, 2004. Foto M. Vojtíšek | Samice, Praha, 2007. Foto M. Vojtíšek |
| Kopulace, samice vpravo, Praha, 2007. Foto M. Vojtíšek | Samec, Praha, 2005. Foto M. Vojtíšek |