určovací klíč (PDF, 886,1kB) >>>   

Modrásek bělopásný - Aricia eumedon (Esper, 1780)


Syn.: chiron (Rottemburg, 1775)
Délka předního křídla: 14-16 mm
Areál. Ostrůvkovitý areál od Španělska přes střední a severní Evropu, Balkán, Turecko a Sibiř po Dálný východ a Kamčatku.
Biotopová vazba. Vlhké nivní louky, květnaté údolní louky, včetně lesních palouků. Osídluje však také vlhké příkopy cest, hráze vodotečí, okraje vodních nádrží, dna lomů apod.
Živná rostlina housenek. Kakost luční (Geranium pratense), méně k. bahenní (G. palustre) a k. krvavý (G. sanguineum).
Vývoj. Jednogenerační (červen až začátek srpna). Samice klade jednotlivě vajíčka do květů živných rostlin. Housenka napřed vyžírá květy, v pozdějších instarech i listy, je fakultativně myrmekofilní. Téměř vzrostlá housenka přezimuje. Kuklí se při zemi v trávě nebo v mechu.
Chování. Nebylo dosud studováno a druh by si zasloužil podrobnější autekologický výzkum. Je striktně vázaný na výskyt živné rostliny, která je též hlavním zdrojem nektaru pro imaga. Žije v izolovaných, sedentárních, často početných koloniích. Pro svou nenápadnost je na lokalitách často přehlížen.
Podobné druhy v ČR. Modrásek ušlechtilý (Polyommatus amandus) jehož samice je snadno zaměnitelná za formu flygia m. bělopásného (A. eumedon), m. tmavohnědý (Aricia agestis), samice modráska vičencového (Polyommatus thersites).
Rozšíření v ČR. Roztroušeně na celém území, především v pahorkatinách; ve vysokých polohách chybí. Těžištěm výskytu je jihovýchodní, střední a severní Morava, kde místy dosahuje vysokých početností. Výskyt v Čechách je více roztroušený, nejvíce je rozšířen v západní části středních Čech, v Českém středohoří a na jihu Českomoravské vrchoviny. Ustoupil z řady lokalit v Polabí, ve východních Čechách a na jižní a severovýchodní Moravě. Na severní a střední Moravě a v okolí Prahy zaznamenána v 80. a 90. letech 20. století expanze na sekundární biotopy a zvýšení početnosti.
Ohrožení a ochrana. Není bezprostředně ohrožen. Vyskytuje se především na zarůstajících opuštěných loukách, případně na jednosečných “otavních” loukách v nivách větších řek, často v ochranných pásmech vodních zdrojů a podél přírodních koupališť. Podobně jako modrásek ušlechtilý (Polyommatus amandus) se šíří v podhorských oblastech, tento stav však může být přechodný. Potenciálně ohrožen je zarůstáním neobhospodařovaných luk a jejich převáděním na lesní pozemky, intenzivní pastvou, celoplošnou sečí a hnojením. Naopak mu nevadí sezónní intenzivní sešlap.


- výskyt do roku 1950, - výskyt 1951-1980, - výskyt 1981-1994, - výskyt 1995-2001

Fotogalerie

Imága

Samec, CHKO Blanský les, jižní Čechy, 2009. Foto Z. Hanč
Samec, CHKO Blanský les, jižní Čechy, 2009. Foto Z. Hanč
Samice, Sloup, 13.7.2013. Foto V. Hotárek
Samice, Sloup, 13.7.2013. Foto V. Hotárek
Sloup, 13.7.2013. Foto V. Hotárek
Sloup, 13.7.2013. Foto V. Hotárek
Samec, Slovensko, 2007. Foto M. Hrouzek
Samec, Slovensko, 2007. Foto M. Hrouzek
Samec, Čechy, Karlštejnsko, 2010. Foto T. Bílek
Samec, Čechy, Karlštejnsko, 2010. Foto T. Bílek
Samec, Křivoklátsko, 2006. Foto M. Vojtíšek
Samec, Křivoklátsko, 2006. Foto M. Vojtíšek
Samec, CHKO Blanský les, jižní Čechy, 2009. Foto Z. Hanč
Samec, CHKO Blanský les, jižní Čechy, 2009. Foto Z. Hanč
Samec, severní Čechy, 2006. Foto M. Chvátil
Samec, severní Čechy, 2006. Foto M. Chvátil
Samice, jižní Čechy, 2006. Foto Z. Hanč
Samice, jižní Čechy, 2006. Foto Z. Hanč

Kopulace

Kopulace, vpravo samice, severní Čechy, 2006. Foto M. Chvátil
Kopulace, vpravo samice, severní Čechy, 2006. Foto M. Chvátil
---