určovací klíč (PDF, 648,7kB) >>>   

Soumračník jahodníkový - Pyrgus malvae (Linnaeus, 1758)


Délka předního křídla: 11-13 mm
Areál. Palearktický. V celé Evropě od Pyrenejského poloostrova, přes jižní polovinu Britských ostrovů a Skandinávie, na jihovýchodě po Turecko a Ťan-Šan a na východ přes Rusko až po severní Čínu a Koreu.
Biotopová vazba. Obývá různé typy biotopů, především krátkostébelné partie květnatých lesních luk, lesní paseky a výslunné lemy lesních cest, také však výslunné lesostepi, pastviny a vlhké údolní louky. Je schopen osídlovat sekundární stanoviště jako jsou zářezy a náspy cest, lomy a pískovny.
Živná rostlina housenek. Celá řada druhů z čeledi růžovitých (Rosaceae), především různé druhy mochen (Potentilla spp.), ostružiníků (Rubus spp.), jahodníků (Fragaria spp.), dále pak řepík lékařský (Agrimonia eupatoria), krvavec menší (Sanguisorba minor) a tužebník jilmový (Filipendula ulmaria).
Vývoj. V nižších polohách dvougenerační (konec března – červen, červenec – srpen), ve vyšších a chladnějších polohách (např. Sudety) je pouze jednogenerační (květen – červenec). Vajíčka kladena jednotlivě na rub listu živné rostliny. Larva žije solitérně v zápředku z listů, žír provádí večer a v časných ranních hodinách, ve třetím instaru si larva buduje trubičku ze dvou zapředených mladých listů. Kuklí se v zámotku z listů většinou při bázi stonku hostitelské rostliny a kukla přezimuje.
Chování. Není dostatečně zdokumentováno. Imága obou pohlaví jsou aktivní od rána do pozdního odpoledne a velmi často se sluní s rozevřenými křídly na ploškách sešlapávané nízké vegetace, kamenech, nezpevněných polních a lesních cestách apod. Na takových místech si samci vytvářejí teritoria, kde vyčkávají na přeletující samice. Bez ohledu na velikost samci reagují na všechny motýly, vyženou je z teritoria, poté krátce patrolují a vrací se na původní místo. Ke kopulaci dochází před polednem a odpoledne v porostu vyšších travin. Pravděpodobně uzavřené populace s nízkou disperzalitou jedinců.
Podobné druhy v ČR. Ostatní soumračníci rodu Pyrgus, od nichž se liší kresbou na líci i rubu zadních křídel a menší velikostí; s. skořicový (Spialia sertorius).
Rozšíření v ČR. Velmi rozšířený druh.Vyskytuje se od nížin až po vysoké polohy (v Hrubém Jeseníku do 800 m n. m.). Lokálně vymizel v intenzivně obhospodařované krajině.
Ohrožení a ochrana. Jako jediný ze soumračníků rodu Pyrgus není bezprostředně ohrožený. Ústup z některých lokalit zapříčinilo zarůstání opuštěných lad a strání nebo jejich cílené zalesňování. Přežití druhu podpoří nepravidelné kosení lesních luk, extenzivní pastva, sešlap a vytváření nových biotopů v člověkem narušené krajině bez lesnické rekultivace (lomy, pískovny, výsypky a okraje dálnic).


- výskyt do roku 1950, - výskyt 1951-1980, - výskyt 1981-1994, - výskyt 1995-2001

Fotogalerie

Imága

Samec, f. taras, Morava, Třebíčsko, květen 2011. Foto M. Vojtíšek
Samec, f. taras, Morava, Třebíčsko, květen 2011. Foto M. Vojtíšek
Samec, Bílé Karpaty, 2007. Foto O. Konvička
Samec, Bílé Karpaty, 2007. Foto O. Konvička
Samice - f. taras, NP Podyjí, 2005. Foto M. Vojtíšek
Samice - f. taras, NP Podyjí, 2005. Foto M. Vojtíšek
Samice - f. taras, jižní Morava, 2007. Foto V. Křivan
Samice - f. taras, jižní Morava, 2007. Foto V. Křivan
Samice, jižní Morava, 2007. Foto V. Křivan
Samice, jižní Morava, 2007. Foto V. Křivan
Samice, Čechy, 2005. Foto M. Vojtíšek
Samice, Čechy, 2005. Foto M. Vojtíšek
Samec, Čechy, 2004. Foto M. Vojtíšek
Samec, Čechy, 2004. Foto M. Vojtíšek
---