určovací klíč (PDF, 597,3kB) >>>   

Ostruháček ostružinový - Callophrys rubi (Linnaeus, 1758)


Délka předního křídla: 13-15 mm
Areál. Palearktický. Od severní Afriky přes celou Evropu až po arktickou Fennoskandii, dále přes Sibiř, severní část středoasijských pohoří po Dálný východ, Čínu a Koreu. Situaci ovšem komplikuje nedávný objev celého komplexu příbuzných druhů v Turecku, jejichž rozšíření zvláště v asijské části areálu není známo. Vzhledem k ekologickým rozdílům mezi různými populacemi v rámci Evropy si i taxonomické zařazení evropských populací zaslouží další studium.
Biotopová vazba. Druh dobře adaptovaný na širokou škálu stanovištních a klimatických podmínek. Ve střední Evropě lze rozlišit dvě ekologická optima: jednak lesostepi a křovinatá stanoviště včetně světlin v listnatých lesích, pasek, řídkých hájů a lesních lemů; jednak písčité bory a pánevní rašeliniště, kde dosahuje obrovských abundancí a využívá jiné živné rostliny než na lesostepních stanovištích.
Živná rostlina housenek. Lesostepní populace: kručinka barvířská (Genista tinctoria), štírovník obecný (Lotus corniculatus), ostružiník (Rubus spp.), janovec metlatý (Sarothamnus scoparius), vičenec (Onobrychis spp.), tolice (Medicago spp.), vlnice chlupatá ( Oxytropis pilosa), devaterník (Helianthemum spp.), krušina olšová (Frangula alnus). Populace v borových lesích a na rašeliništích využívají borůvku (Vaccinium myrtillus).
Vývoj. Jednogenerační (konec dubna až červen). Světlezelená housenka se žlutavou kresbou se zdržuje vždy v blízkosti květenství, které je pro ni hlavním zdrojem potravy. Kuklení probíhá na zemi v blízkosti živné rostliny. Stridulačním orgánem umístěným mezi 4. a 5. zadečkovým článkem vydává dobře slyšitelný vrzavý zvuk. Přezimuje kukla.
Chování. Samci si hájí teritoria na keřích či nízkých větvích stromů, tam vyčkávají na samice a soupeří s jinými samci. Samice jsou mnohem nenápadnější, potulují se po krajině a vyhledávají živné rostliny. Při kladení se pohybují těsně nad povrchem vegetace, často sají nektar z květů.
Podobné druhy v ČR. Žádné, naš jediný denní motýl se zeleným rubem křídel.
Rozšíření v ČR. Druh relativně rozšířený, především v nížinách a pahorkatinách, chybí v severních sudetských pohořích a větší části Českomoravské vrchoviny; značně ustoupil na severu Moravy. Silné populace na xerotermních biotopech a na jihočeských rašeliništích.
Ohrožení a ochrana. Druh u nás není ohrožen, i když intenzivní zemědělskou činností byl vytlačen z řady původních stanovišť.


- výskyt do roku 1950, - výskyt 1951-1980, - výskyt 1981-1994, - výskyt 1995-2001

Fotogalerie

Imága

Brno, 1.5.2014. Foto V. Hotárek
Brno, 1.5.2014. Foto V. Hotárek
Střední Čechy, Sedlčansko, 2011. Foto T. Bílek
Střední Čechy, Sedlčansko, 2011. Foto T. Bílek
Samec, Blansko, 2005. Foto M. Koupý
Samec, Blansko, 2005. Foto M. Koupý
Samec, České středohoří, 2005. Foto M. Vojtíšek
Samec, České středohoří, 2005. Foto M. Vojtíšek
Mohelno, 2005. Foto M. Vojtíšek
Mohelno, 2005. Foto M. Vojtíšek
---