určovací klíč (PDF, 823,1kB) >>>   

Ostruháček švestkový - Satyrium pruni (Linnaeus, 1758)


Délka předního křídla: 15-16 mm
Areál. Palearktický. Od východních Pyrenejí přes střední Francii, střední a východní Evropu, zasahuje do jižního Švédska; jižní Sibiří a Mongolskem až do Japonska.
Biotopová vazba. Křovinaté stráně, meze a polní cesty se zachovalým trnkovým porostem, slivoňové sady. Prosluněné paseky a lesní průseky uvnitř listnatých lesů, křovinaté lemy listnatých lesů.
Živná rostlina housenek. Trnka obecná (Prunus spinosa), méně často švestka domácí (Prunus domestica) a slivoň obecná (Prunus insititia).
Bionomie. Jednogenerační (konec května až začátek července). Vajíčko přezimuje a housenka se líhne v dubnu, ještě před rozkvětem trnek a žije v rašících pupenech, později na listech. Kuklí se nedlouho po odkvětu trnek na větvičce živné rostliny. K podložce vypředené jemnou pavučinkou je připoutána vláknitým opaskem. Je hnědá s bílými skvrnami a jak kresbou, tak tvarem nápadně připomíná zaschlý ptačí trus.
Chování. Samci se líhnou krátce před samicemi, hlavní potravou je medovice mšic, při zataženém počasí se motýli snaží slunit se zavřenými křídly, létají krátkým trhavým letem. Samci si hájí malá teritoria přímo na trnkách. Motýli žijí v malých koloniích soustředěných okolo trnkových porostů, které prakticky neopouštějí. Kolonie mívají jen několik desítek jedinců v závislosti na ploše živných rostlin a jejich stáří, přičemž nejvyšší početnosti populace dosahují na trnkách plně osluněných, chráněných před větrem a současně relativně starých: malá disperzní schopnost oddaluje kolonizaci mladých keřů v okolí.
Podobné druhy v ČR. Ostruháček trnkový (Satyrium spini).
Rozšíření v ČR. V nížinách a podhůří celého státu. Chybí ve vyšších sudetských pohořích a na většině Českomoravské vrchoviny.
Ohrožení a ochrana. Druh nepatří mezi ohrožené druhy a dokonce není vyloučeno, že se bude šířit s tím, jak nejrůznější neplodná místa, jež dříve sloužila jako pastviny, zarůstají trnkou. V oblastech, kde je vzácnější, by taková místa měla být bráněna před nástupem stromů (zástin). Naopak na škodu nemusí být občasné asanační zásahy vedoucí ke zmlazení křovin, pokud nepostihnou celé porosty současně v jednom roce.


- výskyt do roku 1950, - výskyt 1951-1980, - výskyt 1981-1994, - výskyt 1995-2001

Fotogalerie

Imága

Samice, Moravský kras, 2007. Foto M. Koupý
Samice, Moravský kras, 2007. Foto M. Koupý
Samec, Pálava, 2006. Foto Z. Hanč
Samec, Pálava, 2006. Foto Z. Hanč
Praha, 2006. Foto M. Vojtíšek
Praha, 2006. Foto M. Vojtíšek
Praha, 2006. Foto M. Vojtíšek
Praha, 2006. Foto M. Vojtíšek
---