určovací klíč (PDF, 725,1kB) >>>   

Modrásek pumpavový - Aricia artaxerxes (Fabricius, 1793)


Syn.: allous (Geyer, 1837), inhonora (Jachontov, 1909)
Rozpětí křídel: 26-30 mm, délka předního křídla: 12-15 mm
Areál. Západopalearktický. Severní Afrika, v Evropě rozšířen ostrůvkovitě Na východ až k Altaji. Ve střední Evropě poddruh Aricia artaxerxes allous (Geyer, 1837), jehož odlišení od blízce příbuzného modráska tmavohnědého (Aricia agestis) je velice problematické a jisté pouze na základě analýzy DNA. Molekulárními metodami potvrzen status druhů A. agestis a A. artaxerxes v severozápadní Evropě a totožnost populací A. artaxerxes ze severu Velké Británie a Skandinávie. Spolehlivě znám také z Bavorska a Saska-Anhaltska. Je mnohem lokálnější a vzácnější než Aricia agestis.
Biotopová vazba. Suché krátkostébelné stepní pastviny, skalní stepi na bazickém podkladu, také vápencové lomy.
Živná rostlina housenek. V západní Evropě devaterník dvoubarvý (Helianthemum nummularium).
Vývoj. Jednogenerační (červen až srpen). Samice klade vajíčka na svrchní stranu listu vrcholu živné rostliny a na květní poupata. Larva po vylíhnutí minuje na spodní straně listů, později požírá celé listy. Je fakultativně myrmekofilní a přezimuje.
Chování. Nestudováno. Žije v nepočetných, sedentárních populacích.
Podobné druhy v ČR. Modrásek tmavohnědý (Aricia agestis) – m. pumpavový má však pouze jednu generaci mezi dvěma pokoleními m. tmavohnědého; samice m. vičencového (Polyommatus thersites), samice m. jehlicového (P. icarus).
Rozšíření v ČR. Zatím nedostatečně prozkoumáno. Na základě analýzy DNA většího množství materiálu z Čech i Moravy dosud spolehlivě ověřen recentní a zároveň historický výskyt pouze ve dvou oblastech pošumavských vápenců v jižních a jihozápadních Čechách – v okolí Českého Krumlova a Rabí – kde žije společně s m. tmavohnědým (A. agestis) (Fric et al., in prep.). V minulosti nebyl rozlišován od Aricia agestis a poprvé je u nás v literatuře uveden až v roce 1970 z Moravy (Hodonín). Výskyt na Moravě však dosud nebyl ověřen na základě analýzy DNA a proto ho tam nepokládáme za spolehlivý. Stanovení rozšíření druhu v celé střední Evropě vyžaduje úplnou revizi molekulárně-genetickými metodami na základě co nejrozsáhlejšího materiálu.
Ohrožení a ochrana. Kriticky ohrožený, známý u nás dosud jen ze dvou nepočetných populací v jižních a jihozápadních Čechách. Je vázán na květnaté suché stráně s periodicky narušovaným drnem, na kterých je, či dříve byla provozována extenzivní pastva. Zkušenosti z Velké Británie (a známý výskyt v ČR) ukazují, že druh prosperuje na extenzivně vypásaných lokalitách a v nerekultivovaných vápencových lomech. Proto by management jeho lokalit měl obsahovat kombinaci odstraňování náletových dřevin, narušování drnu a občasné pastvy ovcí či koz.

Fotogalerie

Imága

Jižní Čechy, 2006. Foto Z. Hanč
Jižní Čechy, 2006. Foto Z. Hanč
---