určovací klíč (PDF, 791,5kB) >>>   

† Bělásek jižní – Pieris mannii (Mayer, 1851)


Běláskovití – Pieridae
Délka předního křídla: 20-26 mm
Areál. Mediteránní. Severní Afrika, roztroušeně v jihozápadní Evropě, Balkánský poloostrov až po Sýrii. Na severu od jižního Švýcarska až po jižní Slovensko.
Biotopová vazba. Skalnaté výslunné stepi a lesostepi na vápencovém podkladu.
Živná rostlina housenek. Peltaria perenis (Dolní Rakousko), P. alliaria (Rumunsko), Alyssoides spp. (Švýcarsko), iberka ( Iberis spp.) a zřejmě další brukvovité (Brassicaceae).
Vývoj. Na jižním Slovensku dvougenerační (duben – červen, červenec – srpen), v jižní Evropě vícegenerační. Vajíčka kladena jednotlivě na spodní stranu listů živných rostlin rostoucích na skalnatých ploškách s řídkým rostlinným pokryvem. Larva vyžírá listové růžice. Kukla přezimuje.
Chování. Nepopsáno. Na rozdíl od příbuzného běláska řepového ( Pieris rapae ) imága létají rychle a klikatě.
Podobné druhy v ČR. Bělásek řepový ( Pieris rapae ).
Rozšíření v ČR. Nalezen D. Povolným 13.8.1973 na jižním svahu Svatého Kopečku na Pálavě (několik jedinců včetně samice), několik dalších dříve datovaných jedinců z Pálavy je uloženo v Moravském zemském muzeu v Brně (coll. Hachler, písemné sdělení Z. Laštůvka). Od té doby u nás nebyl znovu zjištěn.
Ohrožení a ochrana. Vymřelý (1973). O ekologických nárocích druhu v ostrůvkovitých populacích při severní hranici rozšíření není prakticky nic známo, výzkum na maďarských a rakouských lokalitách je navýsost žádoucí. Není vyloučeno, že druh byl v minulosti na Pavlovských vrších přehlížen a později vlivem změn biotopů vyhynul, obdobně jako modrásek stepní ( Polyommatus eroides ).


- výskyt do roku 1950, - výskyt 1951-1980, - výskyt 1981-1994, - výskyt 1995-2001

Fotogalerie

Imága

Samice, Chorvatsko, 2005. Foto F. Slamka
Samice, Chorvatsko, 2005. Foto F. Slamka
Samec, Chorvatsko, 2005. Foto F. Slamka
Samec, Chorvatsko, 2005. Foto F. Slamka
---