určovací klíč (PDF, 900,2kB) >>>   

Modrásek rozchodníkový - Scolitantides orion (Pallas, 1771)


Délka předního křídla: 13-16 mm
Areál. Palearktický. Východní Španělsko, jižní Francie a Korsika, severní Itálie, ve střední Evropě jižně ca od 50. rovnoběžky, izolované kolonie jsou i v jižním Norsku, Švédsku a Finsku; dále Balkán, Turecko a přes Asii až do Japonska.
Biotopová vazba. Skály, droliny, suché skalnaté svahy a lomy, strže, kamenité stepní stráně s řídkou vegetací.
Živná rostlina larev. Rozchodník velký (Sedum maximum agg.). Na Štramberku pozorováno kladení na rozchodník suchomilný (Sedum rupestre) (21.5.2016, K. Stonavský observ.).
Vývoj. Dvougenerační (duben – květen, červen – srpen), v Čechách a na severní polovině Moravy převážně jednogenerační (duben – červen), po mírných zimách již od konce března (např. 2014). Samice klade bílá vajíčka k paždí listů nebo na stvol živné rostliny a to i více najednou. Mladá housenka žije uvnitř listu, larvy posledních instarů překusují čepel listu, list se svěsí a zvolna zasychá. Často jich je na živné rostlině více pohromadě. Kuklí se mezi zbytky rostlin na zemi a pod kameny. Přezimuje kukla. Fakultativně myrmekofilní.
Chování. Motýl se zdržuje v bylinném patru či poletuje kolem míst bez vegetace, biotop neopouští. Ve dne snadno unikne pozornosti, ale v podvečer, kdy se ukládá k odpočinku (často i několik jedinců současně na loňská květenství rozchodníku) je svým zbarvením a kresbou zdaleka dobře patrný. Ve Finsku bylo zjištěno, že motýl tvoří malé uzavřené kolonie, propojené za vhodných podmínek migracemi jedinců.
Podobné druhy v ČR. Žádné.
Rozšíření v ČR. V Čechách v současnosti především v teplých a skalnatých oblastech kaňonů Vltavy a Berounky (Křivoklátsko, Český kras), Labské pískovce, České středohoří a Železné hory. Teplé suché biotopy na jižní a střední Moravě (velmi silné populace na Pálavě, na sever se vyskytuje po Zábřežsko). V některých krajích motýl přežívá pouze na umělých stanovištích, jako jsou zříceniny středověkých hradů. Vymizel na mnoha lokalitách v jižních, západních a téměř celých východních Čechách a na východní polovině Moravy. Nově úspěšně introdukován na severní Moravě ve štramberských vápencových lomech.
Ohrožení a ochrana. Ohrožený, ubývající druh žijící na izolovaných stanovištích s velmi malou disperzní schopností. Na všech lokalitách je nutné odstraňovat náletové dřeviny, podle místních možností příležitostně vypásat (nejlépe kozami), případně provádět řízené zimní vypalování a narušovat travinný drn pojezdy traktorů či buldozerů. Pro populace obývající lomy ponechat kolmé lomové stěny, nerekultivovat tyto biotopy zalesněním.


- výskyt do roku 1950, - výskyt 1951-1980, - výskyt 1981-1994, - výskyt 1995-2001

Fotogalerie

Imága

Samec, Praha, 27.4.2014. Foto V. Hotárek
Samec, Praha, 27.4.2014. Foto V. Hotárek
Samec, Moravský kras, 1.5.2014. Foto V. Hotárek
Samec, Moravský kras, 1.5.2014. Foto V. Hotárek
Samec, Praha, 2005. Foto M. Vojtíšek
Samec, Praha, 2005. Foto M. Vojtíšek
Samice, Praha, 2007. Foto M. Vojtíšek
Samice, Praha, 2007. Foto M. Vojtíšek
Samice, Mohelno, 2004. Foto M. Vojtíšek
Samice, Mohelno, 2004. Foto M. Vojtíšek
Samec, Praha, 2002. Foto M. Vojtíšek
Samec, Praha, 2002. Foto M. Vojtíšek

Kopulace

Kopulace, samice vpravo, Praha, 2007. Foto M. Vojtíšek
Kopulace, samice vpravo, Praha, 2007. Foto M. Vojtíšek
---