určovací klíč (PDF, 344,4kB) >>>   

Jasoň dymnivkový - Parnassius mnemosyne (Linnaeus, 1758)


Délka předního křídla: 30-35 mm
Areál. Západopalearktický. Roztroušeně od Pyrenejí přes střední Evropu a jižní Skandinávii po Ťan-Šan.
Biotopová vazba. Světliny v různých typech řídkých listnatých lesů a lesostepí, v minulosti pařeziny. Výškově od lužních lesů nížin po horské bučiny.
Živná rostlina housenek. Různé druhy dymnivek ( Corydalis spp.). U nás zejména dymnivka plná ( Corydalis solida ) a d. bobovitá ( C. intermedia ).
Vývoj. Jednogenerační (začátek května – začátek července, dle nadmořské výšky), let imág trvá na lokalitě 4-6 týdnů. Samice kladou jednotlivě na vadnoucí jedince dymnivek či do podrostu v jejich blízkosti, vajíčka přezimují. Larvy se líhnou počátkem dubna, žijí jednotlivě a jsou velmi plaché. Stadium kukly trvá velmi krátce.
Chování. Protandrický druh aktivní především za jasného počasí. Samci vyhledávají samičky aktivním patrolováním. Samice se páří pravděpodobně jen jednou (opakované inseminaci brání sphragis).
Podobné druhy v ČR. Žádné.
Rozšíření v ČR. Motýl značně ustoupil, dnes se vyskytuje jen na zlomku původního areálu a je kriticky ohrožen. V 90. letech 20. století vyhynul v Čechách, kde se vyskytoval především v povodí Berounky, v Českém středohoří, v Podkrkonoší a v Polabí. Dodnes se však vyskytuje ve slabé populaci v polských Sudetech, několik kilometrů od českých hranic. Dosud žije místy na Moravě, ale i tam zmizel z většiny míst v Nízkém a Hrubém Jeseníku, Oderských vrších, Beskydech, Chřibech a podél středního toku Moravy. Silnější populace přežívají v pouze v Litovelském Pomoraví, Pavlovských vrších, na Břeclavsku a Znojemsku. Bezprostředně ohrožen v Bílých Karpatech, Javorníkách, Hrubém Jeseníku a v Moravském krasu.
Ohrožení a ochrana. Kriticky ohrožený, v ČR a EU legislativně chráněný. Podobně jako pro jiné ohrožené lesní druhy i pro něj platí, že zachování druhové skladby dřevin přežití motýla nezajistí. Larvální vývoj totiž probíhá pouze na lesních světlinách (u nás např. v Litovelském Pomoraví), případně v ekotonech les-step či les-louka (např. hřebenové partie Pavlovských vrchů). Jako světlinový druh jasoň v minulosti prosperoval v tzv. nízkých a středních lesích (pařezinách) a pastevních lesích, kde jemnozrnná a v čase přetrvávající mozaika otevřených světlin umožňovala populacím jasoně stopovat sukcesní změny na stanovištích. Populace nemohou přežít zapojení lesních porostů, výrazný ústup v ČR časově spadá do období převodů tzv. nízkých lesů na vysokokmenné kultury.
Podmínkou ochrany je, podobně jako u jiných ohrožených lesních motýlů, uchování nezapojené struktury obývaných porostů. To je možné zajistit buď vhodným časováním obnovy tak, aby byl v oblastech obývaných jasoněm vždy k dispozici dostatek pasek rozmístěných v dostatečné blízkosti, případně toulavou těžbou nebo přímo obnovou pařezin. Zatímco prvý způsob se zdá být vhodnější pro dosud rozsáhlé lokality obývané silnými populacemi, zvláště pokud se nacházejí v hospodářských lesích, obnova pařezinového hospodaření (nízké, případně střední lesy) bude nutná jako nástroj managementu některých jasoněm obývaných rezervací (v Moravském krasu, na bradle Pavlovských vrchů i jinde). Plochy obývané jasoněm by měly být udržované jako pařeziny s obmýtím 7-15 let (podle místních podmínek tak, aby na nich nikdy nedošlo k zapojení stromového patra). V oblastech výskytu je dále nutné zajistit dostatečně široké a členité vnitřní i vnější lesní lemy, udržovat široké (10-15 m) a světlé koridory podél lesních cest a zakázat nebo omezit orbu na pasekách (likvidace vývojových stadií). Samozřejmostí by měl být absolutní zákaz pěstování jehličnatých dřevin a likvidace stávajících jehličnatých porostů.


- výskyt do roku 1950, - výskyt 1951-1980, - výskyt 1981-1994, - výskyt 1995-2001

Fotogalerie

Imága

Samec, Podyjí, 2012. Foto M. Vojtíšek
Samec, Podyjí, 2012. Foto M. Vojtíšek
Moravský Kras, 2014. Foto M. Petrová
Moravský Kras, 2014. Foto M. Petrová
Samec, Moravský Kras, 2013. Foto M. Petrová
Samec, Moravský Kras, 2013. Foto M. Petrová
Samci, Brněnsko, 2013. Foto M. Koukal
Samci, Brněnsko, 2013. Foto M. Koukal
Pár, vpravo samice, Moravský kras, 2007. Foto M. Koupý
Pár, vpravo samice, Moravský kras, 2007. Foto M. Koupý
Detail líce křídel, Podyjí, 2014. Foto M. Vojtíšek
Detail líce křídel, Podyjí, 2014. Foto M. Vojtíšek
Imágo ukořistěné pavoukem, Slovensko, 2013. Foto D. Breiter
Imágo ukořistěné pavoukem, Slovensko, 2013. Foto D. Breiter
Samice, Moravský kras, 2007. Foto M. Koupý
Samice, Moravský kras, 2007. Foto M. Koupý
Samec, jižní Slovensko. Foto M. Hrouzek
Samec, jižní Slovensko. Foto M. Hrouzek
Samice se sphragis, Moravský kras. Foto V. Hula
Samice se sphragis, Moravský kras. Foto V. Hula

Larvy

Larva, Morava, Znojemsko, 4.2010, Foto P. Vrba
Larva, Morava, Znojemsko, 4.2010, Foto P. Vrba
Larva na dymnivce, Morava, Znojemsko, 4.2010. Foto P. Vrba
Larva na dymnivce, Morava, Znojemsko, 4.2010. Foto P. Vrba
Larva na dymnivce, Morava, Břeclavsko, 4.2010, Foto P. Vlašánek
Larva na dymnivce, Morava, Břeclavsko, 4.2010, Foto P. Vlašánek
Larva na dymnivce, Morava, Břeclavsko, 4.2010. A. Bartoňová
Larva na dymnivce, Morava, Břeclavsko, 4.2010. A. Bartoňová
Mladá larva na dymnivce, Morava, Znojemsko, 3.2010. Foto P. Vrba
Mladá larva na dymnivce, Morava, Znojemsko, 3.2010. Foto P. Vrba

Biotopy

Biotop, Pálava, 2015. Foto M. Fišer
Biotop, Pálava, 2015. Foto M. Fišer

Kladení

Samice, kladení vajíček. Morava, Třebíčsko, 1.5.2014. Foto K. Eliáš
Samice, kladení vajíček. Morava, Třebíčsko, 1.5.2014. Foto K. Eliáš
---