určovací klíč (PDF, 857,9kB) >>>   

Hnědásek černýšový - Melitaea aurelia (Nickerl, 1850)


Syn.: parthenie (Borkhausen, 1788)
Délka předního křídla: 15-18 mm
Areál. Západopalearktický. Od východní poloviny Francie, přes Belgii po jižní část střední Evropy a Balkánský poloostrov kromě Řecka. Na východ pak v jižním Polsku, Pobaltí, teplejší oblasti evropského Ruska, Kavkaz až po západní Sibiř, severní Kazachstán a Ťan-Šan. Vymřel v severní polovině Německa a ve všech zemích západní a střední Evropy výrazně ustoupil.
Biotopová vazba. Výslunné skalní stepi, sprašové stepi a lesostepi, obvykle s jižní expozicí, porostlé nízkostébelnou a řídkou křovinatou vegetací. V Českém krasu ve starých opuštěných lomech, v okolí Prahy na raně sukcesním xerotermním biotopu v lemu dálnice, v Bílých Karpatech vysýchavé plochy na květnatých orchideových loukách.
Živná rostlina housenek. Na Moravě s jistotou jitrocel prostřední ( Plantago medium ). Někdy bývají uváděny i další druhy: rozrazily ( Veronica spp.) a černýše ( Melampyrum spp.).
Vývoj. Jednogenerační (červen – červenec). Vajíčka kladena v kupičkách na listy živné rostliny. Mladé larvy žijí gregaricky, po přezimování žijí dospělé larvy jednotlivě a na jaře se často sluní.
Chování. Protandrický druh. Obě pohlaví vykazují většinou letové aktivity (samci nejvíce patrolují ) a přijímání potravy, nejčastěji na květech chrastavce ( Knautia spp.). V Čechách většinou malé a izolované populace, na některých lokalitách jihovýchodní Moravy jsou kolonie velice početné.
Podobné druhy v ČR. Hnědásek podunajský ( Melitaea britomartis ), h. jitrocelový ( M. athalia ), h. rozrazilový ( M. diamina ).
Rozšíření v ČR. V minulosti roztroušeně rozšířen v teplejších regionech po celém území. Na většině známých míst výskytu vymřel už v první polovině 20. století. V současnosti přežívá v Čechách pouze na několika místech lounského Středohoří a na Mostecku. Na pošumavských vápencích (Rábí) a ve středním Polabí, kde byl hlášen ještě v 80. letech 20. století, je v současnosti nezvěstný, v Českém krasu naposledy zjištěn v 90. letech 20. století, stejně jako v okolí Dobříše. Na Moravě přežívá na Prostějovsku, v Moravském krasu, na Pálavě, Znojemsku, v podhůří Ždánických vrchů a Chřibů, Bílých Karpatech a na několika málo dalších lokalitách jihovýchodní Moravy, v 80. letech 20. století i v Hostýnských vrších. Napak zcela nově se rozšířil na nejteplejších extenzivních pastvinách na Vsetínsku (od roku 2009), kde dříve nebyl znám. Vymizel na celé severní Moravě. Situace je komplikována obtížnou determinací druhu (mnozí lepidopterologové jej nedokáží spolehlivě rozpoznat a zaměňují jej především s hnědáskem podunajským – Melitaea britomartis nebo i s dalšími příbuznými druhy).
Ohrožení a ochrana. Kriticky ohrožený, vymírající druh, a to prakticky v celé Evropě. Příčiny ústupu pravděpodobně obdobné jako u jiných xerotermofilních motýlů: zarůstání stepí a stepních enkláv po omezení pastvy, záměrné zalesňování a spontánní zarůstání dřevinami a s tím související izolace přežívajících populací. Druh obývá stanoviště, kde se střídají plochy raných sukcesních stadií xerotermích biotopů s plochami dlouhostébelných trávníků. Cílený management pro druh je proto nutný. Vhodná je obnova extenzivní pastvy několika kusů dobytka, odstraňování dřevin a mozaikovité sečení. Zkušenosti ze středních Čech, kde druh osídlil náhradní stanoviště poblíž zarůstajících xerotermů (staré vápencové lomy v Českém krasu či xerotermy vzniklé odstraněním dřevin při okraji dálnice u Prahy), ukazují, že je nutné na takových antopogenně vzniklých plochách urychleně zamezit lesnickým a zemědělských rekultivacím, či ”zkrášlování” výsadbou cizokrajných okrasných dřevin. Naopak je nutné ponechat taková místa přirozené sukcesi a na nejcennějších částech provádět cílený management podporující výskyt xerotermofilních organismů.


- výskyt do roku 1950, - výskyt 1951-1980, - výskyt 1981-1994, - výskyt 1995-2001

Fotogalerie

Imága

Samec, Morava, 2005. Foto D. Novotný
Samec, Morava, 2005. Foto D. Novotný
Samec, Morava, 2005. Foto D. Novotný
Samec, Morava, 2005. Foto D. Novotný
Samec, Bílé Karpaty, 2007. Foto O. Konvička
Samec, Bílé Karpaty, 2007. Foto O. Konvička
Samice, Čechy, 2007. Foto M. Chvátil
Samice, Čechy, 2007. Foto M. Chvátil
Samice, Čechy, 2007. Foto M. Chvátil
Samice, Čechy, 2007. Foto M. Chvátil
Čechy, 2007. Foto M. Chvátil
Čechy, 2007. Foto M. Chvátil
Samice, Bílé Karpaty, 2007. Foto M. Vojtíšek
Samice, Bílé Karpaty, 2007. Foto M. Vojtíšek
Samec, Bílé Karpaty, 2007. Foto M. Vojtíšek
Samec, Bílé Karpaty, 2007. Foto M. Vojtíšek
Samice. Morava. Foto J. Dvořák
Samice. Morava. Foto J. Dvořák
Samice. Morava. Foto J. Dvořák
Samice. Morava. Foto J. Dvořák
Samec. Morava. Foto J. Dvořák
Samec. Morava. Foto J. Dvořák

Kopulace

Kopulace, samice nahoře, Morava, 2005. Foto D. Novotný
Kopulace, samice nahoře, Morava, 2005. Foto D. Novotný
---