určovací klíč (PDF, 792,4kB) >>>   

Soumračník bělopásný - Pyrgus alveus (Hübner, 1803)


Délka předního křídla: 12-15 mm
Areál. Palearktický. Od Pyrenejského poloostrova, přes jižní a střední Evropu, jižní Skandinávii a Pobaltí a na východpo Východní Altaj a Poamuří. Biotopová vazba. Květnaté slunné pastviny, k jihu exponované křovinaté stráně s nezapojeným vegetačním krytem, železniční náspy, květnaté paseky, lesní lemy a okraje lesních cest.
Živná rostlina housenek. Devaterník velkokvětý ( Helianthemum grandiflorum ).
Vývoj. Jednogenerační (červen až začátek září). Vajíčka kladena jednotlivě na rub listu živné rostliny na vyprahlá (často vyvýšená) místa s řídkou vegetací (například stará mraveniště). Larva žije solitérně a přes den se ukrývá v zapředeném listu. Ve třetím instaru si ze dvou listů spřede trubičku, kde také přezimuje.
Chování. Nebylo dosud podrobně popsáno. Imága jsou velmi aktivní, létají rychle a nízko při zemi. Samci vykazují zjevné teritoriální chování. Usedají na osluněné viditelné místo a pronásledují každého motýla ve svém okrsku. Po několika metrech pronásledování se vrací zpět na svou pozorovatelnu. Druh pravděpodobně tvoří uzavřené, sedentární populace.
Podobné druhy v ČR. Soumračník podobný ( Pyrgus armoricanus ), s. západní ( P. alveus trebevicensis ) a s. mochnový ( P. serratulae ). Jejich odlišení je obtížné a většinou možné pouze na základě studia genitálií.
Rozšíření v ČR. V současnosti velmi lokální a vzácný druh, v minulosti roztroušeně na celém území, především v pahorkatinách a v podhůří vyšších hor. V regionálním měřítku vymřela většina populací, především v nížinách, a druh se u nás stal velmi vzácným. Naléhavá je revize dokladových exemplářů, řada jedinců bude ve skutečnosti patřit k taxonům Pyrgus alveus trebevicensis a P. armoricanus.
Ohrožení a ochrana. Ohrožený druh. Jako ostatní soumračníci je ohrožen zarůstáním opuštěných xerotermních lad případně jejich cíleným zalesňováním, fragmentací jednotlivých stanovišť a homogenizací zbývajících míst výskytu. Navíc se vyskytoval vždy na pastvinách. Jedině nepravidelná extenzivní pastva na dostatečně velké ploše může zajistit mozaikovitou strukturu květnatých vysokostébelných, krátkostábelných i sešlapem až na podklad narušených partií, které druh potřebuje. Kde to nebude možné, tak alespoň odstraňovat náletové dřeviny a mozaikovitě kosit nejenom na lokalitách výskytu, ale na vhodných místech i v nejbližším okolí.


- výskyt do roku 1950, - výskyt 1951-1980, - výskyt 1981-1994, - výskyt 1995-2001

Fotogalerie

Imága

Samec, Čechy, Doupovské hory, 24. srpen 2011. Foto M. Vojtíšek
Samec, Čechy, Doupovské hory, 24. srpen 2011. Foto M. Vojtíšek
Českomoravská vysočina, 2007. Foto P. Vrba
Českomoravská vysočina, 2007. Foto P. Vrba
Samice, Českomoravská vysočina, 2007. Foto P. Vrba
Samice, Českomoravská vysočina, 2007. Foto P. Vrba
Samec, Slovensko, NP Poloniny, 31.8.2007. Foto M. Mandák
Samec, Slovensko, NP Poloniny, 31.8.2007. Foto M. Mandák
Čechy, 29.8.2004. Foto V. Hula
Čechy, 29.8.2004. Foto V. Hula
---