určovací klíč (PDF, 822,3kB) >>>   

Okáč zední - Lasiommata megera (Linnaeus, 1767)


Délka předního křídla: 21-24 mm
Areál. Západopalearktický. Od severní Afriky přes celou Evropu (na severu pouze na jižním pobřeží Skandinávie), pak přes jižní Rusko, Turecko, Střední Asii po západní Sibiř.
Biotopová vazba. Nejčastěji v blízkosti zídek, plotů, polních cest, na skalách (včetně lomových stěn), výsypkách, zbořeništích, zříceninách hradů, hřbitovech, v městských parcích atd., od nížin do podhůří. Typický pro intravilány vesnic a měst.
Živná rostlina housenek. Řada hojných druhů trav, výběr živných rostlin se liší podle konkrétních podmínek lokalit, uvádí se např. kostřava ovčí (Festuca ovina), srha laločnatá (Dactylis glomerata), metlička křivolaká (Avenella flexuosa), medyněk vlnatý (Holcus lanatus), psineček rozkladitý (Agrostis capillaris) aj.
Vývoj. Dvou- až třígenerační (duben – listopad). Počet generací na daném biotopu je pevně fixován podle lokálních podmínek (například na rozdíl od okáče pýrového). Samice klade vajíčka jednotlivě na špičky listů a stonků trav nebo na obnažené kořeny, vždy však na místa s extrémně teplým mikroklimatem (například vyprahlé plošky obnažené půdy). První dva larvální instary se zdržují na místě vylíhnutí, další instary se rozlézají. Potravu přijímají v noci. Housenky se vyvíjejí velmi rychle, což je umožněno i relativně velkými vajíčky (ve srovnání s jinými okáči) a výběrem míst pro kladení. Larvy poslední generace buď přezimují, nebo se kuklí těsně před zimou.
Chování. Kladoucí samice se vyznačují charakteristickým letem, při němž intenzívně mávají křídly a střídají kladení se sluněním. Samci střídají patrolovací a vyčkávácí strategii, podobně jako okáč pýrový (Pararge aegeria). Vyčkávání zvláště při nižších teplotách a na místech s vysokou koncentrací samic – většinou na vyvýšených místech (osluněné kameny, zídky, skalní stěny apod.).
Podobné druhy v ČR. Okáč ječmínkový (Lasiommata maera).
Rozšíření v ČR. Všeobecně rozšířený především v nižších polohách, ve vysokých a zalesněných horách nežije.
Ohrožení a ochrana. Druh není ohrožen, v současnosti však mizí z intravilánů obcí poté, co jsou oproti dřívějšku mnohem pečlivěji udržovány a pravidelně sečeny strojovými sekačkami.


- výskyt do roku 1950, - výskyt 1951-1980, - výskyt 1981-1994, - výskyt 1995-2001

Fotogalerie

Imága

Samice, Čechy, 2006. Foto M. Vojtíšek
Samice, Čechy, 2006. Foto M. Vojtíšek
Samice, Čechy, 2006. Foto M. Vojtíšek
Samice, Čechy, 2006. Foto M. Vojtíšek
Samec, Jizerské hory, 2004. Foto L. Říčánek
Samec, Jizerské hory, 2004. Foto L. Říčánek

Vejce

Vejce, Brno, 8. 8. 2017. Foto V. Hotárek
Vejce, Brno, 8. 8. 2017. Foto V. Hotárek
---