určovací klíč (PDF, 820,6kB) >>>   

Soumračník slézový - Carcharodus alceae (Esper, 1780)


Délka předního křídla: 11-15 mm
Areál. Západopalearktický. Od Pyrenejského poloostrova přes jižní a střední Evropu, Turecko, Blízký východ, jižní a střední Ural, Střední Asii, severní Indii až po Altaj.
Biotopová vazba. Vyprahlé suché stráně, křovinaté lesostepi, polní cesty, úhory, xerotermní ruderály, železniční náspy, staré zanedbané zahrady a zarůstající vinice, také však pískovny, lomy a hliniště.
Živná rostlina housenek. Především sléz velkokvětý (Malva alcea), dále s. pižmový (M. moschata), s. přehlížený (M. neglecta) a topolovka růžová (Alcea rosea).
Vývoj. Dvougenerační (duben – květen, červenec – září). Vajíčka kladena jednotlivě na líc listu živné rostliny. Larva žije solitérně a zhotovuje si typický úkryt z přehnutého okraje listu, který opouští, jen když žere. Po ukončení žíru se vrací do svého úkrytu a zapřede vstupní otvor. Trus vystřeluje menším otvorem ven. Přezimuje dorostlá v zápředku z listů.
Chování. Nestudováno. Imága létají rychle, nízko při zemi. Samci jsou teritoriální a usedají na plošky s řídkou vegetací nebo přímo na holou půdu (často na polní cesty). Na stanovištích se vyskytuje v nepočetných a zřejmě ne tak striktně uzavřených populacích.
Podobné druhy v ČR. V současnosti žádné.
Rozšíření v ČR. V minulosti velmi rozšířený v nížinách teplých oblastí. V současnosti lokálně především ve středních Čechách (včetně území Prahy), Českém středohoří a na jižní Moravě. V druhé polovině 20. století vymizel ze západních a východních Čech a plošný úbytek lze zaznamenat na celém území státu. V první dekádě 21. století se začíná znovu vracet v některých regionech do krajiny, někde se dokonce zcela nově šíří – jednotlivý výskyt potvrzen na Plzeňsku, v nižších polohách východních Čech, na severozápadní Moravě (Zábřežsko a Moravskotřebovsko) a ve Slezsku (Vidnavský a Osoblažský výběžek, podhůří Hrubého Jeseníku, Krnovsko, Bruntálsko, Hlučínsko a okolí Karviné). Nezvěstný je nadále v jižních a nejzápadnějších Čechách, na Liberecku, Vysočině, většině střední Moravy a na severovýchodní Moravě. V chladných oblastech byl vždy velmi lokální a vzácný.
Ohrožení a ochrana. Jako další stepní soumračníci patří k ohroženým druhům. Vyskytuje se na zanedbaných suchých loukách, bývalých pastvinách a především na výslunných ruderálech s výskytem slézu, vznikajících často pastvou dobytka či drůbeže poblíž lidských sídel. Takové biotopy v současnosti již prakticky neexistují: zanikly vinou zástavby, zarůstání, intenzivnějším hospodařením, nebo byly v rámci “zkrášlování” nahrazeny například anglickými trávníky. Nesvědčí mu intenzivní pastva a celoplošné sečení. Doporučujeme na jeho lokalitách extenzivně pást a mozaikovitě kosit – rostliny slézu nevyžínat a ponechávat na ploše. Na nově vzniklých plochách tohoto typu blokovat růst dřevin a častými disturbancemi (sešlap, jízda motorek, veřejná tábořiště apod.) podporovat pestrou mozaiku nízko- i vysokostébelného porostu. Bylo by vhodné provozovat takový management i na degradovaných, zdánlivě botanicky bezcenných lokalitách.


- výskyt do roku 1950, - výskyt 1951-1980, - výskyt 1981-1994, - výskyt 1995-2001

Fotogalerie

Imága

Samec, Morava, Břeclavsko, duben 2011. Foto M. Vojtíšek
Samec, Morava, Břeclavsko, duben 2011. Foto M. Vojtíšek
Samice, Praha, 2007. Foto M. Lapčíková
Samice, Praha, 2007. Foto M. Lapčíková
Samec, Čechy, 2004. Foto M. Vojtíšek
Samec, Čechy, 2004. Foto M. Vojtíšek
Samec, jižní Morava, 2005. Foto M. Vojtíšek
Samec, jižní Morava, 2005. Foto M. Vojtíšek
Samec, jižní Morava, 2005. Foto M. Vojtíšek
Samec, jižní Morava, 2005. Foto M. Vojtíšek

Vejce

Vejce, jižní Morava, 7. 7. 2017. Foto V. Hotárek
Vejce, jižní Morava, 7. 7. 2017. Foto V. Hotárek

Kopulace

Kopulace, vpravo samice, Čechy, Praha, květen 2008. Foto M. Vojtíšek
Kopulace, vpravo samice, Čechy, Praha, květen 2008. Foto M. Vojtíšek
---