Mapování a ochrana motýlů České republiky
určovací klíč (PDF, 1012,3kB) >>>
Okáč medyňkový - Hipparchia fagi (Scopoli, 1763)
Syn.: hermione auct.
Délka předního křídla: 31-36 mm
Areál. Pontomediteránní. Severní Španělsko, Francie, Apeninský a Balkánský poloostrov, alpské země, jih střední Evropy a Turecko po jižní Ural a západní výběžek Kazachstánu.
Biotopová vazba. Okraje světlých borových lesů a suchých světlých dubohabřin, křovinaté stepi a lesostepi, váté písky, skalnatá stanoviště. V jihovýchodní Evropě (Bulharsko, Rumunsko) jsou typickým biotopem světliny ve výmladkových lesích.
Živná rostlina housenek. Stepní trávy jako sveřep vzpřímený (Bromus erectus) a kostřava červená (Festuca rubra).
Vývoj. Jednogenerační (začátek července – říjen). Vajíčka kladena jednotlivě, larvální vývoj a specifické nároky nebyly studovány. Larva přezimuje ve 3. instaru.
Chování. Nebylo podrobněji studováno. Samci střeží svá teritoria na místech bez vegetace (cesty, písčité plochy, kameny apod.) nebo na kmenech solitérních stromů, podobně jako dobře prozkoumaný okáč metlicový (Hipparchia semele). Motýl také často saje na rozkládajících se látkách, včetně lidského potu.
Podobné druhy v ČR. Na Moravě nyní žádné, velmi podobný okáč bělopásný (Hipparchia alcyone) žije velmi vzácně již pouze v Čechách, kde naopak v současnosti chybí o. medyňkový.
Rozšíření v ČR. V Čechách vymřel v roce 1970 (Horní Stropnice-Dobrá Voda, J. Ebenhöh) – v minulosti na základě revidovaného dokladového materiálu velmi vzácně pouze na jihovýchodě území (Novohradské hory, Jindřichohradecko, Českobudějovicko, Choustník u Tábora a okolí Telče) a ve středním Polabí (okolí Poděbrad). Na Moravě v současnosti pouze na jihu (nejseverněji nyní v Doubravníku u Tišnova a Ruprechtově na Drahanské vrchovině). Hojný je dosud např. na Hádech u Brna, v Národním parku Podyjí, na Pálavě a na některých lokalitách jihovýchodní Moravy. Izolované populace při severní hranici areálu výskytu vymřely (okolí Vyškova, Luhačovic, Kosíř na Prostějovsku a Nový Jičín).
Ohrožení a ochrana. Ohrožený, v Čechách vymřelý (1970). Z charakteru současných biotopů lze usuzovat, že pro svou existenci vyžaduje pravidelně disturbované stepní, lesostepní či písečné biotopy. Ohrožen je zarůstáním stepí, lesostepí a řídkých borů na pískách, zatahováním světlých a křovinatých pařezin a řídkých výmladkových lesů apod. Na lokalitách je nutné blokovat sukcesi a podporovat disturbanční aktivity (například motokros, jízdu na koních apod.). Na lesostepích a v řídkých lesích obnovit extenzivní pastvu a v borech na pískách zavést řízené vypalování porostů. Nedopustit lesnické rekultivace lomů, pískoven a hlinišť. Autekologický výzkum druhu je navýsost žádoucí.
- výskyt do roku 1950,
- výskyt 1951-1980,
- výskyt 1981-1994,
- výskyt 1995-2001
Fotogalerie
Imága
 |
 |
 |
 |
