Mapování a ochrana motýlů České republiky
Okáč černohnědý - Erebia ligea (Linnaeus, 1758)
Délka předního křídla: 23-28 mm
Areál. Eurosibiřský. Všechny horské oblasti střední Evropy (od Francouzského Středohoří a Vogéz), místy v Itálii, celá Fennoskandie, Pobaltí, evropské Rusko, Sibiř, na východ po Amur, Kamčatku a Japonsko.
Biotopová vazba. Světliny v horských lesích všech typů, paseky, lesní louky, horské údolní nivy. Optimum výskytu v montánním pásmu (přibližně 800 až 1200 m n. m.), v říčních údolích a kaňonech řek sestupuje i do nižších poloh (400 m n. m.). Nad hranicí lesa trvale nežije, ale může sem zalétat. Chybí ve vyslovených nížinách.
Živná rostlina housenek. Řada lesních travin, např. bezkolenec (Molinia spp.), třtina (Calamagrostis spp.), kostřava (Festuca spp.) aj.
Vývoj. Jednogenerační (červen – srpen, podle nadmořské výšky). Vajíčka kladena jednotlivě. Přezimují vajíčka, respektive mladé housenky ještě ve vaječných obalech. Podle různých autorů bývá vývoj dvouletý, podruhé má přezimovat vzrostlá housenka. Situace v Čechách nebyla studována.
Chování. Protandrický, samci patrolují (především v dopoledních hodinách). Obě pohlaví hojně vyhledávají květy starčeků (Senecio spp. ) na pasekách a podél horských potoků a cest.
Podobné druhy v ČR. Okáč rudopásný (Erebia euryale).
Rozšíření v ČR. Všechny horské příhraniční oblasti, ale i pahorkatiny ve vnitrozemí jako Brdy, Českomoravská vysočina, Drahanská vrchovina, Hostýnské vrchy, Nízký Jeseník aj. Nejhojnější je v horách, kde je často dominantním motýlem. V podhůří velmi lokálně a v méně početných koloniích, leckde zde vymizel (ustoupil ve většině severních a středních Čech, Českomoravské vysočiny, Nízkého Jeseníku aj.).
Ohrožení a ochrana. Druh žije především v horských oblastech a tam není ohrožen. Z nižších poloh mizí, možná i s přispěním globálního oteplování.
- výskyt do roku 1950,
- výskyt 1951-1980,
- výskyt 1981-1994,
- výskyt 1995-2001
Fotogalerie
Imága
 |
 |
 |
 |
 |
 |
