určovací klíč (PDF, 578,8kB) >>>   

Bělásek ovocný – Aporia crataegi (Linnaeus, 1758)


Délka předního křídla: 28-35 mm
Areál. Palearktický. Celá Evropa, kromě nejsevernější Skandinávie; dále Severní Afrika, Blízký východ a přes celou Asii až po Japonsko. Vyhynul v Anglii.
Biotopová vazba. Lesostepi a křoviny s výskytem živných rostlin. V minulosti častý v ovocných sadech (byl považován za vážného škůdce), dnes nejčastěji na industriálních stanovištích stojících mimo zájem zemědělství a lesnictví.
Živná rostlina housenek. Nejčastěji různé druhy hlohů (Crataegus spp.), ale i další dřeviny z čeledi růžovitých: slivoň (Prunus spp.), hrušeň (Pyrus spp.), jeřáb (Sorbus spp.), jabloň (Malus spp.) aj.
Vývoj. Jednogenerační (polovina května – červen). Vajíčka kladena ve shlucích na koncové větvičky živných rostlin. Po vylíhnutí spřádají housenky několik postranních lístků, v tomto společném zámotku (tzv. hibernakulu) i přezimují. Začátkem jara žijí ještě nějaký čas pospolitě. Kuklí se jednotlivě na různých místech živné rostliny i mimo ni.
Chování. Obě pohlaví jsou schopna migrovat i na velké vzdálenosti. Imága výrazně heliofilní, samci aktivně patrolují. Dospělci žijí pospolitě, společně i nocují. Hlavní potravou dospělců je medovice mšic z keřů a bobovitých rostlin.
Podobné druhy v ČR. Jasoň dymnivkový (Parnassius mnemosyne).
Rozšíření v ČR. V minulosti rozšířen po celém území, ve druhé polovině 20. století zaznamenal výrazný ústup, přerušovaný občasnými invazemi, jež vedly k založení dočasných populací. Počátkem 90. let 20. století byl dočasně nezvěstný v celém státě, pak se však začal šířit z oblastí trvalého výskytu v Německu do severních a západních Čech. V současnosti pravidelně nalézán i ve středních Čechách, od roku 2005 ojedinělé nálezy i v jižních Čechách, nejnověji expanduje také v severovýchodních Čechách až po západní polovinu podhůří Krkonoš. Na jižní Moravě nalezen po mnoha letech jeden jedinec v roce 2006. V současnosti na celé Moravě nezvěstný.
Ohrožení a ochrana. V současnosti v západní polovině státu expanduje a není ohrožen, naopak na celé Moravě je nyní nezvěstný. Netroufáme si soudit, co je příčinou rozsáhlého kolísání početnosti tohoto druhu v severních oblastech jeho areálu. Lze si představit, že tento druh žil ve střední a severní Evropě vždy na hranici areálu, jeho výskyt byl obnovován migracemi z jihu. Rovněž je pravděpodobné, že ve střední Evropě tento primárně lesostepní motýl vinou intenzifikace sadařství ztratil své náhradní biotopy – ovocné sady. V současnosti prosperuje v oblastech značně pozměněných těžkým průmyslem, a tudíž nevhodných pro intenzivní zemědělství: obsazuje industriální stanoviště na výsypkách, haldách a okrajích dálnic. Protože obdobná situace se týká i jiných xerotermích organismů, musí být význam post-těžebních stanovišť coby refugií lesostepní fauny brán v úvahu při plánování rekultivací. Z hlediska ochrany přírody jsou zcela nepřípustné velkoplošné rekultivace formou výsadby lesů či zalučnění travobylinnými směsmi. V neposlední řadě je důležité ukončit hysterii sadařů při gradaci běláska ovocného a zamezit likvidaci hnízd zimujících housenek.


- výskyt do roku 1950, - výskyt 1951-1980, - výskyt 1981-1994, - výskyt 1995-2001

Fotogalerie

Imága

Samec, Doubí, 1.6.2014. Foto V. Hotárek
Samec, Doubí, 1.6.2014. Foto V. Hotárek
Samec, Doubí, 1.6.2014. Foto V. Hotárek
Samec, Doubí, 1.6.2014. Foto V. Hotárek
Samec, Doubí, 1.6.2014. Foto V. Hotárek
Samec, Doubí, 1.6.2014. Foto V. Hotárek
Střední Čechy, 2004. Foto M. Vojtíšek
Střední Čechy, 2004. Foto M. Vojtíšek
Střední Čechy, 2004. Foto M. Vojtíšek
Střední Čechy, 2004. Foto M. Vojtíšek
---