Mapování a ochrana motýlů České republiky
určovací klíč (PDF, 935,8kB) >>>
Ohniváček černoskvrnný - Lycaena tityrus (Poda, 1761)
Syn.: dorilis (Hufnagel, 1776)
Délka předního křídla: 14-16 mm
Areál. Západopalearktický. Od Španělska, přes střední a jižní Evropu, Balkán až po Altaj.
Biotopová vazba. Nenáročný, přizpůsoben jak na suché křovinaté svahy, tak na vlhké květnaté louky, lesní paseky i chráněné rokle v horských stráních.
Živná rostlina housenek. Především šťovík kyselý (Rumex acetosa) a š. menší (R. acetosella).
Bionomie. Dvougenerační (květen až červen, červenec až září), v horách jedna generace. V teplých letech v poslední dekádě vzácně částečná třetí generace (září až říjen). Samice klade vajíčka jednotlivě na živnou rostlinu, nebo do jejího bezprostředního okolí. Housenky pocházející z druhé generace přezimují. Zelená housenka bez výrazné kresby se proměňuje na zemi v tmavě skvrnitou okrovou kuklu. Délka vývoje silně závisí na teplotě, při nízkých teplotách větší část larev vstupuje do diapauzy.
Chování. Samci jsou teritoriální, před kopulací provádí krátké zásnuby. Rychlý letec, po vyrušení se vrací zpět na své místo.
Podobné druhy v ČR. Samice ohniváčka modrolemého (Lycaena hippothoe) a o. modrolesklého (Lycaena alciphron), o. janovcový (L. thersamon).
Rozšíření v ČR. Rozšířen prakticky po celém území státu, kromě nejvyšších poloh.
Ohrožení a ochrana. Motýl nepatří mezi ohrožené druhy. Řada populací však vymizela v intenzivně obhospodařované krajině, ohrožen je také zalesňováním ”neplodných” pozemků a hnojením luk dusíkatými hnojivy.
- výskyt do roku 1950,
- výskyt 1951-1980,
- výskyt 1981-1994,
- výskyt 1995-2001
Fotogalerie
Imága
 |
 |
 |
 |
 |
 |
Kopulace
 |
