Mapování a ochrana motýlů České republiky: Okáč třeslicový

Okáč třeslicový - Coenonympha glycerion (Borkhausen, 1788)

Syn.: iphis (Denis & Schiffermüller, 1775)
Délka předního křídla: 16-18 mm
Areál. Eurosibiřský. Od Pyrenejí přes střední Evropu, severní Balkán, Pobaltí a jih Finska, Rusko do Kazachstánu a Mongolska. Chybí ve Středomoří (kromě několika izolovaných výskytů ve vysokých Apeninách).
Biotopová vazba. Dva základní typy biotopů, jednak lesostepi, křovinaté stráně, světlé listnaté lesy a paseky v listnatých lesích (včetně ruderalizovaných stanovišť například na okrajích lomů), jednak vlhké až rašelinné louky od nížin do hor, včetně vlhkých pasek.
Živná rostlina housenek. Různé trávy, převážně větší a tužší druhy: potvrzen sveřep (Bromus erectus), válečka lesní (Brachypodium sylvaticum), bezkolence (Molinia spp.).
Vývoj. Jednogenerační (červen – červenec), na jižní Moravě pravidelně dvougenerační (květen – červen, konec července – září, výjimečně do října). V roce 2018 zaznamenána 2. generace také na střední a severovýchodní Moravě. Vajíčka kladena jednotlivě, samice není při kladení vybíravá (klade i na suchá stébla atd.). Larva žije solitérně a přezimuje.
Chování. Imága preferují spíše vysokostébelné (neudržované) porosty, což je zvlášť patrné u stepních populací, kde se motýli často zdržují v blízkosti keřů. Při studiu na ukrajinských pastvinách bylo zjištěno, že intenzivní pastva druh vytlačila do méně pasených části biotopů. Párovací chování nebylo podrobněji studováno, druh je aktivní především v časně ranních a pozdně odpoledních hodinách, naopak za velkých veder lze pozorovat pokles aktivity.
Podobné druhy v ČR. Okáč stříbrooký (Coenonympha tullia), o. strdivkový (C. arcania), o. poháňkový (C. pamphilus).
Rozšíření v ČR. Velmi rozšířený druh, vystupuje vysoko do hor (1300 m n. m. – Velká a Malá Kotlina v Hrubém Jeseníku). V některých intenzivně obhospodařovaných nížinných oblastech drasticky ustoupil (např. Opavsko, východní Čechy). Na zachovalých lokalitách často velmi hojný.
Ohrožení a ochrana. Není ohrožený. Protože xerotermofilní populace tohoto druhu jsou vázány spíše na starší sukcesní stadia bezlesých biotopů, lze předpokládat, že mu do jisté míry svědčí stav, kdy mnohé stepní a luční stráně nejsou využívány (ať pastvou nebo sečením): velmi hojný výskyt druhu tudíž indikuje jistou degradaci těchto stanovišť (motýl na ně nastupuje poté, kdy již nejsou vhodná pro vysloveně stepní druhy). Další sukcesní vývoj na takových lokalitách (nástup keřů a stromů) ovšem okáče třeslicového vytlačí; ideálním stavem pro management xerotermních biotopů je tudíž mozaika různých sukcesních stadií. Přímé nebezpečí pro lokální populace pak představuje záměrné zalesňování nevyužitých pozemků, lesnické a zemědělské rekultivace v těžebních prostorech, i příliš intenzivní pastva. U horských populací je situace obdobná: ohrožuje je na jedné straně záměrné zalesňování např. údolních mokřadů, na druhé straně pak příliš intenzivní pastva, nebo příliš důkladné sečení (kdy na lokalitě nejsou ponechány nesečené pásy, ekotony atd.) na horských loukách.