určovací klíč (PDF, 1MB) >>>   

Okáč luční - Maniola jurtina (Linnaeus, 1758)


Délka předního křídla: 23-26 mm
Areál. Západopalearktický. Od severozápadní Afriky přes celou Evropu, Turecko, Írán a Ural po západní Sibiř.
Biotopová vazba. Na loukách všech typů, včetně luk kulturních, ovšem i ve světlých lesích, zahradách, na železničních a silničních náspech, stepích a lesostepích.
Živná rostlina housenek. Řada druhů běžných trav: sveřep vzpřímený (Bromus erectus), kostřavy (Festuca spp.), válečka prapořitá (Brachypodium pinnatum), lipnice luční (Poa pratensis), psárka luční (Alopecurus pratensis) aj.
Vývoj. Jednogenerační (červen – září, v posledních teplých letech od druhé poloviny května). Vajíčka kladena na listy trav i jiné substráty (samice je příliš nerozlišuje), obvykle několik vajíček blízko sebe. Larvy jsou poměrně sedentární, neopouštějí trsy trav. Přezimují, přičemž v oblastech s altantickým klimatem (Velká Británie) nemají pravou diapauzu. Prvé tři instary aktivují ve dne, pozdější žerou jen v noci. Rychlost vývoje se mezi jedinci i v rámci jedné populace značně liší, není synchronizovaná. Stadium kukly trvá asi měsíc.
Chování. Málo synchronizovaná rychlost vývoje larev vede k dlouhé době letu: dospělí jedinci žijí jen krátce (5-12 dní), ale populace imág několik měsíců. Ze Středomoří je známá estivace (“letní spánek”) oplodněných samic (samci po páření hynou). Druh je výrazně protandrický, vrcholný let samců může předcházet výskytu samic až o 2 týdny. Někdy tzv. bimodální líhnutí, tj. dva vrcholy početnosti během léta. Samci vyhledávají samice patrolovacím letem i vyčkáváním na vegetaci. Samice se páří jen jednou za život, pak střídají kladení a příjem nektaru. Imága aktivní i za zataženého počasí. Obecně jsou populace dosti sedentární, imága relativně málo pohyblivá, letový rozsah jedince nebývá větší než ca 100 metrů, při případných přesunech mezi biotopy motýli letí přímým nepřerušovaným letem. Druh může na stanovištích dosahovat vysokých hustot (Velká Británie: 100 – 2000 kusů na hektar).
Podobné druhy v ČR. Okáč šedohnědý (Hyponephele lycaon).
Rozšíření v ČR. Všeobecně rozšířený a hojný od nížin do hor.
Ohrožení a ochrana. Navzdory malé pohyblivosti imág druh není ohrožen, protože všude v krajině nachází dostatek vhodných stanovišť úmístěných v dostatečné vzdálenosti od sebe. Ani tento nejobyčejnější okáč však nesnáší na loukách celoplošnou dvojí strojovou seč.


- výskyt do roku 1950, - výskyt 1951-1980, - výskyt 1981-1994, - výskyt 1995-2001

Fotogalerie

Imága

Samec, Český kras, 2004. Foto M. Vojtíšek
Samec, Český kras, 2004. Foto M. Vojtíšek
Samice, Český kras, 2004. Foto M. Vojtíšek
Samice, Český kras, 2004. Foto M. Vojtíšek
Samec, Morava, 2003. Foto S. Krejčík
Samec, Morava, 2003. Foto S. Krejčík
Samice, Čechy, 2003. Foto M. Vojtíšek
Samice, Čechy, 2003. Foto M. Vojtíšek
Samice, Morava, 2006. Foto S. Krejčík
Samice, Morava, 2006. Foto S. Krejčík
---