určovací klíč (PDF, 746,6kB) >>>   

Perleťovec kopřivový - Brenthis ino (Rottemburg, 1775)


Délka předního křídla: 19-23 mm
Areál. Eurosibiřský. Od Španělska přes velkou část Evropy (chybí na pobřeží Středozemního moře a na Britských ostrovech), Turecko, chladné oblasti temperátní Asie po Jakutsko, Kurily a Japonsko.
Biotopová vazba. Vlhké až zrašelinělé louky, eutrofní okraje vodních toků, zanedbané vlhké louky, paseky v lužních lesích.
Živná rostlina housenek. Tužebník jilmový ( Filipendula ulmaria ), krvavec toten ( Sanguisorba officinalis ), mochna nátržník ( Potentilla erecta ), záběhlík bahenní ( Comarum palustre ), udatna lesní ( Aruncus vulgaris ).
Vývoj. Jednogenerační (červen – červenec). Vajíčka kladena jednotlivě na spodní stranu listů. Ebert a Rennwald (1991a) uvádějí zajímavé pozorování chování samice při kladení, kdy samice usedá na svrchní stranu listů listu živné rostliny, zadečkem vyhledá otvor v listu (po žíru brouků) a tím naklade vajíčka na spodní stranu. Housenky žijí jednotlivě, vzrostlé přezimují. Kukly jsou zavěšeny na spodu listů ve výšce ca 30 cm.
Chování. Populační ekologie ani chování byly zatím jen málo studovány. Samci patrolují jako ostatní perleťovci, samice dokáží vyhledávat živné rostliny i na čerstvě posečených lokalitách a klást na zbytky těchto rostlin a to vždy na spodní stranu listu.motýl bývá na lokalitách početný.
Podobné druhy v ČR. Perleťovec ostružinový ( Brenthis daphne ), p. dvouřadý ( B. hecate ).
Rozšíření v ČR. Poměrně rozšířen, především ve vlhčích a výše položených oblastech (jižní a západní Čechy, Sudety, Bílé Karpaty). V posledních desetiletích se šíří: v první polovině 20. století byl pokládán spíše za vzácnost a motýla vyšších poloh, nyní se objevuje i v níže položených oblastech, například na nejjižnější Moravě nebo v Litovelském Pomoraví.
Ohrožení a ochrana. V současnosti není ohrožený. Druhu zjevně prospěl obecný trend zanedbávání a neobhospodařování vlhkých luk a bezlesých ploch. Možná mu prospívá i obecný úpadek zemědelství ve vyšších polohách, kde se po zastavení přílivu státních subvencí přestávají používat insekticidy a hnojiva, současně se například zanášejí drenáže velkorysých meliorací ze 70. a 80. let 20. století. Tento vývoj má za následek nástup porostů s jeho živnou rostlinou, tužebníkem jilmovým. Mnohé vlhké louky v horských a podhorských oblastech jsou ovšem chráněny jako rezervace (např. v Bílých Karpatech, Hrubém Jeseníku) a součástí managementu těchto rezervací je pravidelné kosení (např. v zájmu ochrany orchidejí). Celoplošné a opakované kosení může populace perleťovce kopřivového, i dalších druhů jež vyžadují spíše “zanedbané” plochy, značně poškodit. Proto se na všech takových lokalitách doporučuje mozaikovité sečení s ponecháním okrajů a pruhů či ploch vyšší vegetace.


- výskyt do roku 1950, - výskyt 1951-1980, - výskyt 1981-1994, - výskyt 1995-2001

Fotogalerie

Imága

samec, Studnice, 23.6.2014. Foto V.Hotárek
samec, Studnice, 23.6.2014. Foto V.Hotárek
Samice, Bílé Karpaty, 2007. Foto M. Vojtíšek
Samice, Bílé Karpaty, 2007. Foto M. Vojtíšek
Samec, západní Čechy, 2007. Foto K. Zimmermann
Samec, západní Čechy, 2007. Foto K. Zimmermann
Samice, Šumava, 2003. Foto L. Říčánek
Samice, Šumava, 2003. Foto L. Říčánek
Slovensko. Foto M. Hrouzek
Slovensko. Foto M. Hrouzek
Samice, Slovensko. Foto M. Hrouzek
Samice, Slovensko. Foto M. Hrouzek
Samec, jižní Čechy. Foto Z. Hanč
Samec, jižní Čechy. Foto Z. Hanč

Aberace

Samec, částečný albinismus, Šumava, Mrtvý luh, 2015. Foto D. Horal
Samec, částečný albinismus, Šumava, Mrtvý luh, 2015. Foto D. Horal
---