Mapování a ochrana motýlů České republiky
určovací klíč (PDF, 981,1kB) >>>
Okáč šedohnědý - Hyponephele lycaon (Kühn, 1774)
Délka předního křídla: 21-23 mm
Areál. Západopalearktický. Od Pyrenejského poloostrova a Itálie přes střední Evropu, Pobaltí, jižní Finsko, evropské Rusko a Balkánský poloostrov po západní Sibiř a Čínu.
Biotopová vazba. Krátkostébelné stepní trávníky s řídkou vegetací, suché a teplé pastviny, skalnaté stepní stráně a opuštěné lomy.
Živná rostlina housenek. Stepní druhy sveřepů (Bromus spp.) a kostřav (Festuca spp.).
Vývoj. Jednogenerační (červenec – začátek září). Vajíčka kladena jednotlivě na holou zem nebo suché substráty (mech apod.) v blízkosti trsů živných rostlin. Larva žije solitérně a přezimuje.
Chování. V našich podmínkách extrémně sedentární populace. Na Prostějovsku jsme pozorovali, že samci často sedí na kamenitých či nízkostébelných podkladech, kde setrvávají po relativně dlouhou dobu, což by mohlo naznačovat na vyčkávací párovací strategii. Na květech sáli v ranních a večerních hodinách, během poledních veder byli málo aktivní.
Podobné druhy v ČR. Okáč luční (Maniola jurtina).
Rozšíření v ČR. V minulosti velmi rozšířený v nížinách a teplých pahorkatinách. V posledních padesáti letech drastický úbytek lokalit, jeden z našich nejohroženějších motýlů. V Čechách donedávna znám již jen v několika slabých populacích v údolí Ohře a Doupovských horách, v lounském Českém středohoří a v bývalém vojenském výcvikovém prostoru Milovice. Jedná se ovšem jen o zlomek historického rozšíření, dříve se vyskytoval prakticky v celých středních a severozápadních Čechách a roztroušeně i v ostatních krajích. Na Moravě byl také velmi rozšířený. Po roce 2001 byl ověřen již jen velmi vzácně na méně než pěti lokalitách (Prostějovsko, jihovýchodní a jihozápadní Morava). V celých Čechách je již nově nezvěstný, naposledy v r. 2005 v Doupovských horách (Albeřice, 27.8.2005, 5 ex., J. Beneš a M. Konvička, 2 ex. in coll. J. Beneš). Na všech nedávných lokalitách a jejich okolí (včetně celého VU Dědice) bylo po okáči opakované cíleně pátráno, leč neúspěšně. Nyní přežívá na hranici vymření na své poslední lokalitě ve Vojenském újezdu Březina na Vyškovsku (naposledy 6.8.2015, 1 ex., foto, leg. et coll. A. Čelechovský).
Ohrožení a ochrana. Kriticky ohrožený (v Čechách nezvěstný, naposledy v r. 2005), blízko vymření na Moravě. Nyní nejohroženější denní motýl v ČR. Příčiny ústupu jsou stejné jako u ostatních xerotermních motýlů: zarůstání stepí a stepních enkláv po omezení pastvy, záměrné nebo spontánní zalesňování. Přítomnost ve vojenských prostorech, dávno opuštěných lomech a na silně sešlapávaných lokalitách dále napovídá, že druh pro svůj vývoj vyžaduje disturbované plošky bez vegetace. Na lokalitách je nutné bránit sukcesi ke křovinám a lesu, podporovat disturbanční aktivity (extenzivní pastva, sešlap, “dobrodružné” sporty). V bývalých vojenských prostorech zajistit management napodobující aktivity vojska (pojezdy těžkých vozidel, řízené vypalování apod.). V sousedství drobných izolovaných lokalit se pokusit o zvětšení ploch biotopů vhodných pro tohoto motýla (odstraněním dřevin a ornice, vystřelením drobných lomových jam a podobně). Autekologický výzkum je navýsost nutný, včetně důkladné znalosti bionomie z chovu. Jeden z hlavních kandidátů na repatriace v rozsáhlých lokalitách s vhodným managementem (např. pastviny divokých koní, turů a zubrů v bývalém vojenském prostoru Milovice-Mladá).
- výskyt do roku 1950,
- výskyt 1951-1980,
- výskyt 1981-1994,
- výskyt 1995-2001
Fotogalerie
Imága
 |
 |
 |
 |
 |
 |
