určovací klíč (PDF, 772,4kB) >>>   

† Okáč hnědý - Coenonympha hero (Linnaeus, 1761)


Okáčovití – Satyrinae
Délka předního křídla: 16-18 mm
Areál. Eurosibiřský. Od východní Francie a Belgie přes střední Evropu, Pobaltí a jih Skandinávie přes Ukrajinu, evropské Rusko a Sibiř po Japonsko. Areál ve střední a západní Evropě značně ostrůvkovitý, pokládán za jednoho z nejohroženějších evropských motýlů. Vymřel v České republice, Dánsku, Lucembursku a Nizozemí.
Biotopová vazba. Raná sukcesní stadia ve vlhkých (nejčastěji listnatých) lesích: zvláště paseky, světliny a podmáčené lesní louky s nízkými keříky. Též ekotony na rozhraní lesů a mokrých luk. Poslední doložené lokality byly v oblasti lužních lesů Litovelského Pomoraví. V našich podmínkách jen v nížinách, ale například na Slovensku vystupuje až do montánního pásma (Vysoké Tatry), kde nyní žije na podmáčených pasekách a vykácených plochách pod lanovkami.
Živná rostlina housenek. Z České republiky nejsou k dizpozici konkrétní údaje. Z Německa se uvádí několik druhů lesních trav: ostřice třeslicovitá ( Carex brizoides ), metlice trsnatá ( Deschampsia cespitosa ), třtina křovištní ( Calamagrostis epigeios ).
Vývoj. Jednogenerační (polovina května – červen). Vajíčka kladena jednotlivě na hrabanku, vzácně do mechu, a to na osluněná místa. Larva žije solitérně a přezimuje.
Chování. Tvoří plošně omezené kolonie s malým počtem jedinců a s omezenou disperzí. Samci patrolují nad vegetací, příležitostně vyčkávají na nízkých keřích. Samice létají velmi málo, při kladení spíše lezou po terénu.
Podobné druhy v ČR. Okáč třeslicový ( Coenonympha glycerion ).
Rozšíření v ČR. V minulosti lokálně rozšířen v rozsáhlejších nížinných lesích severní poloviny státu. Na počátku 20. století vyhynul v Čechách (více lokalit především v Polabí). Rozšířenější byl na severní Moravě, kde se udržel do 60. let 20. století (zvláště na Opavsku a Novojičínsku) a v Litovelském Pomoraví, kde přežil až do druhé poloviny 70. let 20. století. Intenzivním pátráním na historických lokalitách v Pomoraví a na severní Moravě se současný výskyt nepodařilo potvrdit.
Ohrožení a ochrana. Vymřelý (1978), v EU legislativně chráněný. Jako řada lesních motýlů s obdobnou populační strukturou i okáč hnědý “stopuje” vhodné raně sukcesní biotopy, tedy otevřené plochy v lesích, jež historicky vznikaly v důsledku požárů, vývratů, činností zvěře atd., stejně jako v souvislosti s lesní pastvou a pařezinovým hospodařením. Mizení z lokalit v ČR časově spadá do období převodů tzv. nízkých a středních lesů na vysokokmenné kultury. Bezprostřední příčinou vyhynutí na posledních lokalitách v dnešním CHKO Litovelské Pomoraví bylo zapojení dříve otevřených lesních porostů (Střeň: konec 60. let) a odvodnění mokřadů přiléhajících k lesům (Moravičany: konec 70. let). Obdobná situace je ve většině střední a západní Evropy.


- výskyt do roku 1950, - výskyt 1951-1980, - výskyt 1981-1994, - výskyt 1995-2001

Fotogalerie

Imága

Slovensko. Foto M. Hrouzek
Slovensko. Foto M. Hrouzek
---