určovací klíč (PDF, 1,1MB) >>>
Modrásek komonicový - Polyommatus dorylas (Denis & Schiffermüller, 1775)
Synonymum: argester (Bergsträsser, 1779), hylas (Esper, 1793)
Rozpětí křídel: 34-36 mm, délka předního křídla: 15-17 mm
Areál. Evropský. Od Pyrenejí přes střední Evropu, Balkán a Turecko. Na sever po jižní Švédsko, na východ přes jih Ruska až po Zakavkazsko.
Biotopová vazba. Skalní stepi a lesostepi, výslunné kamenité stráně a pastviny, sprašové stepi, bílé stráně a suché úvozy většinou na bazickém podkladu; vždy velmi nízký, řídký, nezapojený a vyprahlý krátkostébelný porost s ploškami obnažené horniny a vysokou pokryvností živné rostliny – úročníku bolhoje.
Živná rostlina housenek. Monofág na úročníku bolhoji (Anthyllis vulneraria).
Vývoj. Jednogenerační (květen – srpen), na nejteplejších lokalitách jižní a jihovýchodní Moravy dvougenerační (květen – červen, červenec – srpen). Vajíčka jsou kladena jednotlivě na spodní stranu listů a semenáčky živné rostliny. Housenky v mládí minují v listech, později požírají květy i listy, jsou fakultativně myrmekofilní a přezimují.
Chování. Nebylo dosud studováno. Na našich lokalitách jsou populace ostře ohraničené, sedentární a nepočetné.
Podobné druhy v ČR. Žádné.
Rozšíření v ČR. Dříve rozšířený v teplých oblastech celého státu a lokálně hojný. Na většině udávaných lokalit vymizel. Ještě koncem 20. století několik populací ve středním Povltaví, Českém středohoří, jihozápadních Čechách a v Polabí. Poslední česká populace se vyskytovala na Českolipsku v bývalém VVP Ralsko (Vrchbělá), odkud druh vymizel v roce 2010. Z českomoravského pomezí na Svitavsku pochází poslední záznam k modráskovi z roku 2006. Zcela vymřel na severní a střední Moravě; izolovanou populaci na Valašsku (Halenkov) se nepodařilo potvrdit po roce 2009. Po roce 2010 přežívalo již ne více než pět malých izolovaných populací na jižní a jihovýchodní Moravě (Pálava a Bílé Karpaty). Po roce 2018 je známa pouze jediná středně početná kolonie modráska na jihu Bílých Karpat a dále do 5 extrémně slabých kolonií při hranici se Slovenskem taktéž v Bílých Karpatech a jedna kolonie na hranici vymření na Pálavě. V roce 2018 byl modrásek reintrodukován na jedné lokalitě ve středním Povltaví. Zda byla repatriace úspěšná se bude vědět až po víceletém důsledném monitoringu.
Ohrožení a ochrana. Kriticky ohrožený na Moravě, vymřelý v Čechách (2010); vymírá také ve většině severní a střední Evropy. Vyžaduje raně sukcesní plochy bezlesí s ploškami obnažené horniny. Nejvíce ohrožen je zarůstáním biotopů a jejich celkovým úbytkem z krajiny. Na lokalitách je nutné zamezovat náletům křovin, místy mechanicky narušovat rostlinný pokryv (pojezdy vozidel, shrnutím drnu těžkou technikou apod.) a zde dosévat také živnou rostlinu, udržovat nízký trávník mozaikovou sečí. V případě extenzivní pastvy ovcí je třeba vždy vnitřními oplůtky z pastvy vyčlenit plochy s porosty úročníku, protože tam probíhá larvální vývoj modráska a ovce preferují bobovité rostliny a spolu s nimi spasou i vývojová stadia modráska. Intenzivní pastva je pak pro populace modráska zcela fatální.
- výskyt do roku 1950,
- výskyt 1951-1980,
- výskyt 1981-1994,
- výskyt 1995-2001
Fotogalerie
Imága
Vejce
Kopulace
