Mapování a ochrana motýlů České republiky
určovací klíč (PDF, 797,3kB) >>>
Ostruháček kapinicový - Satyrium acaciae (Fabricius, 1787)
Délka předního křídla: 14-16 mm
Areál. Pontomediteránní. Druh žije v jižní a střední Evropě, od severního Španělska po Polsko, Balkán, Turecko, zasahuje až na jižní Ural.
Biotopová vazba. Suché a teplé křovinaté stráně a svahy s jižní expozicí, prosluněné okraje listnatých lesů, stepní a lesostepní refugia s nízkým keřovitým porostem.
Živná rostlina housenek. Trnka obecná ( Prunus spinosa ).
Bionomie. Jednogenerační (červen až červenec). Po vykladení samice vajíčko ihned překrývá černými šupinkami ze štětečku na posledním zadečkovém článku. Vajíčko přezimuje, na jaře se housenka prokousává do rašících pupenů. Pozdější larvální stadia sedí na spodní straně trnkových listů. Kuklí se většinou na zemi v blízkosti živné rostliny. Kukla je připevněna k podložce tenkým vláknitým opaskem.
Chování. Populace jsou velmi sedentární, motýli se prakticky nevzdalují ze svého biotopu. Samci zaujímají vyčkávací strategii, přičemž s křídly pootevřenými ke slunci sedí na koncových větvičkách trnky. Obě pohlaví lze pozorovat jak prudce a skákavě poletují nad či uvnitř trnkových keřů. Imága sají nektar na bezu chebdí ( Sambucus ebulus ) a miříkovitých rostlinách (Apiaceae).
Podobné druhy v ČR. Ostruháček česvinový ( Satyrium ilicis ).
Rozšíření v ČR. Teplé oblasti nížin a pahorkatin. V Čechách na Žatecku, Českém středohoří v nejteplejších oblastech Středočeské vrchoviny, na Karlštejnsku a kaňon Vltavy; jižní Morava (nejseverněji Kosíř na Prostějovsku a okolí Vsetína). Vymizel ve východních a západních Čechách.
Ohrožení a ochrana. Ohrožený. Tvoří lokální populace s omezenou schopností migrace do okolí. Žije na teplých a krytých stanovištích, většinou svažitého charakteru, právě takových, které jsou vhodné na přeměnu na vinohrady a ovocné sady. Dokáže ovšem osídlovat i druhotná stanoviště, například v opuštěných lomech. Motýl je trvale na ústupu a to i na chráněných územích, jako je Český kras. Ochrana spočívá v zachování jeho přirozených stanovišť, v chráněných územích pak jejich vhodnou údržbou, tedy bránění náletu vypásáním (nejlépe kozami) a kácením náletových dřevin.
 |
 |
