Mapování a ochrana motýlů České republiky: † Hnědásek jižní - Melitaea trivia (Denis & Schiffermüller, 1775)

† Hnědásek jižní - Melitaea trivia (Denis & Schiffermüller, 1775)

Babočkovití – Nymphalidae
Syn.: fascelis (Esper, 1783)
Délka předního křídla: 15-19 mm
Areál. Pontomediteránní. V Evropě disjunktní areál: Španělsko a Portugalsko; pak jihovýchodní Francie, Itálie, Rakousko, Maďarsko, Slovensko, Rumunsko a Balkán. Na východě pak Turecko, jižní Rusko, Blízký Východ, Kazachstán, Irán po Ťan-Šan, severní Pákistán a severní Indii. Vymřel v České republice.
Biotopová vazba. Teplé a výhřevné stepi a lesostepi, také xerotermní pastviny, výhřevné sypané hráze vodních toků, staré vinohrady.
Živná rostlina housenek. Různé druhy divizen ( Verbascum spp.).
Vývoj. Jednogenerační (červen – červenec), v jižnějších zemích dvougenerační (duben – červen, červenec – srpen). Housenky žijí gregaricky na osluněných diviznách zapředené v hnízdech, přezimují v malých skupinách. Kuklí se na bázi stonků živné rostliny.
Chování. Nebylo studováno.
Podobné druhy v ČR. Hnědásek květelový ( Melitaea didyma ).
Rozšíření v ČR. V minulosti pouze velmi lokálně na jižní Moravě, severní hranice areálu v minulosti sahala až po Brno. Po 2. světové válce přežíval jen na izolovaných lokalitách na Hodonínsku a Pálavě, poslední lokalita na Hodonínsku byla zničena výstavbou zahrádkářské kolonie.
Ohrožení a ochrana. Vymřelý (1974). Pravděpodobnou příčinou vymření byla postupná izolace populací ať už přímou likvidací lokalit, intenzifikací zemědělství, zalesňováním a upuštěním od tradičního hospodaření. To muselo vést ke zhroucení metapopulační struktury populací tohoto druhu při hranici areálu výskytu.