Bělásek horský – Pieris bryoniae (Hübner, 1806)


Délka předního křídla: 22-25 mm
Areál. Západopalearktický. Alpy, Karpaty, Turecko, Kavkaz, Ťan-Šan a Altaj.
Biotopová vazba. Alpínský, montánní. Lemy a světliny listnatých horských lesů, lesní cesty a průseky, horské nivy a vysokohorské louky. V západních Karpatech se vyhýbá se otevřeným lučním biotopům.
Živná rostlina housenek. Více druhů čeledi brukvovitých (Brassicaceae); v západních Karpatech především kyčelnice (Dentaria spp.), vzácněji měsíčnice vytrvalá (Lunaria rediviva) (obě mnohokrát ověřeny na západním Slovensku); na Nedašovsku doloženo kladení také na česnáček lékařský (Alliaria petiolata) (M. Vojtíšek foto, 2013).
Vývoj. V západních Karpatech, včetně východomoravských populací, jednogenerační od dubna do začátku června, částečná letní druhá generace je zde velmi vzácná. Jednogenerační je druh také v Alpách. Na východním Slovensku (pohoří Vihorlat a okolí Košic) mívá až tři generace ročně od dubna do září, přičemž pouze první generace je úplná, druhé a třetí generace jsou také pouze částěčné, ale výrazně početnější než v západních Karpatech. Vajíčka kladena jednotlivě na květy nebo listy živné rostliny, larva žije solitérně.
Chování. Nestudováno, zřejmě podobné jako u běláska řepkového (Pieris napi).
Podobné druhy v ČR. Bělásek řepkový (Pieris napi), od něhož se dají spolehlivě rozpoznat pouze samice b. horského (P. bryoniae), které mají vždy na líci křídel charakteristický růžovofialový lesk, který tmavým formám samic b. řepkového vždy chybí. Samice b. horského mají navíc na líci předních křídel tmavě zbarvené žilky m3.
Rozšíření v ČR. Výskyt ověřen recentně pouze v horských polohách Bílých Karpat při hranici se Slovenskem, kde žije několik stabilních nepočetných populací, především na Nedašovsku, Lopeníku a Velké Javořině. V roce 2019 doložen poprvé výskyt druhu také na hřebeni moravských Javorníků (jižně vrcholu Makyta při hranici s SK, 6.6.2019, 2 samice, D. Sobík leg. et coll., L. Víťaz det.). Starší ojedinělý nález z Moravského krasu (Z. Laštůvka leg., O. Kudrna revid.) nebyl později znovu potvrzen a vztahuje se k tmavé formě běláska řepkového (Pieris napi). Přes nedávný intenzivní výzkum nebyl taxon nalezen v Moravskoslezských Beskydech ani Vsetínských vrších. V Čechách druh nežije. Vzhledem k neujasněné taxonomické problematice v komplexu Pieris napi-bryoniae bude nezbytné pro stanovení rozšíření druhu Evropě využít molekulárně-genetických metod.
Ohrožení a ochrana. V horské oblasti Bílých Karpat se druh vyskytuje pravidelně. Zde může být ohrožen zalesňováním nebo samovolným zarůstáním lesních světlin, lesních louček a lemů lesních cest a převáděním horských lesů na stejnověké monokultury.


- výskyt do roku 1950, - výskyt 1951-1980, - výskyt 1981-1994, - výskyt 1995-2001

Fotogalerie

Imága

Determinační znak k rozlišení samic Pieris bryoniae a P. napi.
Determinační znak k rozlišení samic Pieris bryoniae a P. napi.
Samice, Bílé Karpaty, okolí Brumova-Bylnice, květen 2013. Foto M. Vojtíšek
Samice, Bílé Karpaty, okolí Brumova-Bylnice, květen 2013. Foto M. Vojtíšek
Samice, Bílé Karpaty, okolí Brumova-Bylnice, květen 2013. Foto M. Vojtíšek
Samice, Bílé Karpaty, okolí Brumova-Bylnice, květen 2013. Foto M. Vojtíšek
Samice, Slovensko, 1995. Foto F. Slamka
Samice, Slovensko, 1995. Foto F. Slamka
Samice, Bílé Karpaty, okolí Brumova-Bylnice, květen 2013. Foto M. Vojtíšek
Samice, Bílé Karpaty, okolí Brumova-Bylnice, květen 2013. Foto M. Vojtíšek
Samice, Morava, Bílé Karpaty, květen 2008. Foto P. Zemánek
Samice, Morava, Bílé Karpaty, květen 2008. Foto P. Zemánek
Samice, Slovensko, 1995. Foto F. Slamka
Samice, Slovensko, 1995. Foto F. Slamka
---