určovací klíč (PDF, 894,8kB) >>>   

Babočka síťkovaná - Araschnia levana (Linnaeus, 1758)

jarní generaceletní generace - f. prorsa
Vlevo jarní generace, vpravo letní generace – f. prorsa
Délka předního křídla: 16-20 mm
Areál. Palearktický druh, od Pyrenejí přes západní, střední a východní Evropu, Sibiř po ruský Dálný východ a Japonsko. V Evropě se v současnosti šíří, během posledních dvaceti let druh dosáhl k atlantskému pobřeží ve Francii, Katalánii, jižnímu pobřeží skandinávského poloostrova i do severního Řecka a jižního Bulharska.
Biotopová vazba. Okraje luk a lesů, nivní louky, lesní světliny apod.
Živná rostlina housenek. Kopřiva dvoudomá (Urtica dioica).
Vývoj. Dvougenerační, částečná třetí generace v teplých letech (1. gen. konec března – červen, 2.-3. gen. konec června – začátek září). Dospělci jarní generace se liší zbarvením od jedinců letní generace (tzv. sezónní polyfenismus). Tato změna zbarvení je výsledkem působení různé fotoperiody na exkreci ekdysteroidních hormonů. Během letu letní generace se vzácně objevují jedinci s intermediálním zbarvením, nálezy intermediálních forem zřejmě budou způsobeny extrémními teplotami v době začátku kuklení či prodloužením vývoje housenek či kukel. Samice kladou několik desítek vajíček na spodní stranu listů živné rostliny, vajíčka jsou nalepena na sebe v podobě několika řetízků. Housenky jsou jednobarevně černé, na hlavě mají růžky. Žijí až do období před kuklením hromadně, přezimující stadium je kukla.
Chování. Jarní generace spíše žije v uzavřenějších populacích, početnější letní generace se rozlétává po krajině. Samci jarní generace odpoledne zaujímají typicky vyčkávací párovací strategii (tzv. ”perching”), obvykle v nápadných agregacích, zřejmě se jedná o obdobu ptačího hromadného toku (lek). Jedinci druhé generace jsou větší než jarní generace, mají mnohem více vyvinutou křídelní svalovinu a zřejmě díky tomu můžeme pozorovat fluktuace v celkovém rozšíření druhu.
Podobné druhy v ČR. Žádné.
Rozšíření v ČR. V současné době rozšířen po celém území, ale rozšíření velmi fluktuuje. Babočka síťkovaná bývala hojná do poloviny 19. století. Na začátku 20. století ustoupila a v Čechách se stala vzácností (známá jen lokálně v okolí Prahy, údolí Ohře, u Písku a Hradce Králové). Později se začala opět šířit, ale až do 50. let hlášena jen z povodí větších řek. Na Moravě nebyly tyto fluktuace tak drastické, do 50. let výskyt v povodí Moravy, Dyje, Jihlavy, v okolí Brna a ve Slezsku.
Ohrožení a ochrana. Není ohrožen. První generace však nežije na intenzívně obhospodařovaných plochách, jedinci letní generace na taková místa občas zabloudí.


- výskyt do roku 1950, - výskyt 1951-1980, - výskyt 1981-1994, - výskyt 1995-2001

Fotogalerie

Imága

Samice, jarní forma, Moravský kras, 2007. Foto M. Koupý
Samice, jarní forma, Moravský kras, 2007. Foto M. Koupý
Samec, jarní forma, Blansko, 2006. Foto M. Koupý
Samec, jarní forma, Blansko, 2006. Foto M. Koupý
Samice, f. porima, severní Čechy, 2006. Foto M. Chvátil
Samice, f. porima, severní Čechy, 2006. Foto M. Chvátil
letní forma prorsa, Čechy, 2006. Foto M. Vojtíšek
letní forma prorsa, Čechy, 2006. Foto M. Vojtíšek
letní forma prorsa, Čechy, 2006. Foto M. Vojtíšek
letní forma prorsa, Čechy, 2006. Foto M. Vojtíšek
Samice-jarní forma, NP Podyjí, 2005. Foto M. Vojtíšek
Samice-jarní forma, NP Podyjí, 2005. Foto M. Vojtíšek
Samice-jarní forma, Čechy, 2006. Foto M. Vojtíšek
Samice-jarní forma, Čechy, 2006. Foto M. Vojtíšek
---