Mapování a ochrana motýlů České republiky
určovací klíč (PDF, 580,5kB) >>>
Modrásek východní - Pseudophilotes vicrama (Moore, 1865)
Délka předního křídla: 10-12 mm
Syn.: schiffermuelleri (Hemming, 1929)
Areál. Pontomediteránní. Ostrůvkovitě: východní Rakousko, Česká republika, východní Německo, Polsko, Pobaltí, jižní Finsko a přes východní část střední Evropy až po Čínu. V Evropě je velmi lokální, ohrožený a všude na ústupu.
Biotopy v ČR. Křovinaté skalní stepi a lesostepi, suché vyprahlé pastviny a stráně v teplých oblastech.
Živná rostlina housenek. Mateřídouška úzkolistá ( Thymus serpyllum ) a m. vejčitá ( T. pulegioides ).
Vývoj. Dvougenerační (duben – květen, červenec – začátek září). Samice klade vajíčka jednotlivě do květenství živné rostliny rostoucí na kamenitých místech se sporým vegetačním krytem. Larva požírá květy, je fakultativně myrmekofilní, přezimuje kukla.
Chování. Dosud studováno pouze v jihozápadním Finsku. Populace sedentární, ostře ohraničené a nepočetné. Jedinci mají velmi malou disperzní schopnost (samci průměrně 100 metrů, samice jsou schopny delších přeletů). Imága jsou v terénu nenápadná, létají pomalu a nízko nad porosty mateřídoušky, kde také sají nektar. Protandrický, samci vyhledávají samice patrolováním.
Podobné druhy v ČR. Modrásek černočárný ( Pseudophilotes baton ), který však žije pouze v jižních a jihozápadních Čechách, kde naopak chybí m. východní. Jejich rozlišení je možné pouze na základě studia genitálií.
Rozšíření v ČR. Vždy velmi lokální v teplých oblastech, na většině lokalit vymizel. V současnosti je častější pouze v okolí Prahy (údolí Berounky) a Českém krasu, pak jen několik izolovaných populací v Českém středohoří a Žatecku. Na Moravě vymřel z většiny lokalit, bezprostředně ohrožen vyhynutím. V současnosti pouze několik údajů z jižní Moravy; ojedinělý nález na Kosíři u Prostějova a staré hlášení z okolí Moravské Třebové jsou nejsevernější nálezy z Moravy.
Ohrožení a ochrana. Kriticky ohrožený druh. Je existenčně vázán na kamenitá xerotermní stanoviště bez zapojené vegetace a s roztroušenými polštáři mateřídoušky. Na stepních lokalitách, kde chybí dostatečná plocha nejranějších sukcesních stadií, druh velice rychle mizí. Ve Finsku se modrásek východní v první polovině 20. století vyskytoval na více než dvaceti lokalitách a v 80. letech už pouze na jedné. Četné lesní požáry a nově vytvořený vojenský prostor tam zajistily množství otevřených disturbovaných ploch bez vegetace. Odtud byl motýl úspěšně reintrodukován v polovině 90. let na stanoviště do té doby zarostlé borovým lesem (před repatriací byl borový les nemilosrdně vykácen a ponechaly se jen solitérní stromy). Obdobný manamegent je nutné prosadit na všech našich lokalitách. Pouhé prořezávaní keřů a sečení stepních lokalit nemůže zcela nahradit přímé narušování drnu, na něž je druh existenčně vázaný. Proto je na místech výskytu nutno zajistit extenzivní pastvu (malá stádečka dobytka, nejlépe kozy) a podporovat intenzivní sešlap. Zkušenosti z Finska ukazují na vhodnost občasného řízeného vypalování v zimních měsících.
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
