Mapování a ochrana motýlů České republiky
určovací klíč (PDF, 514.8kB) >>>
Babočka bílé C - Polygonia c-album (Linnaeus, 1758)
Délka předního křídla: 22-25 mm
Areál. Palearktický. Od pohoří Atlas v severní Africe, přes Evropu a temperátní Asii po Japonsko. Ve Velké Británii se druh v posledních letech rozšířil o 150 km severněji.
Biotopová vazba. Okraje lesů, lesní světliny, lesní cesty, liniová zeleň v otevřené krajině, okraje vodních nádrží, křovinaté biotopy a také zahrady či sady.
Živná rostlina housenek. Kopřiva dvoudomá ( Urtica dioica ), chmel otáčivý ( Humulus lupulus ), jilmy ( Ulmus spp.). Méně často vrby ( Salix spp.), břízy ( Betula spp.) aj.; na těchto rostlinách mají však housenky pomalejší růst a větší mortalitu. Preference k živným rostlinám je podmíněna geneticky, jedinci z různých oblastí preferují různé živné rostliny a navíc mohou být různou měrou specializovaní. Motýl se stal modelovým organismem pro výzkum potravních preferencí.
Vývoj. Dvougenerační (červen – srpen, srpen – hibernace – červen). Housenky žijí solitérně. Podle studií z Velké Británie se část potomků přezimujících imág vyvíjí rychle a líhne se z nich světleji zbarvená první generace (forma hutchinsoni ), část se vyvíjí pomaleji a líhne se, spolu s potomky letní generace, až na podzim. Podzimní jedinci nejsou pohlavně vyzrálí, až do zimy pouze přijímají potravu (nektar i hnijící ovoce, mízu atd.). Přezimující jedinci se páří na jaře.
Chování. Solitérně žijící druh s otevřenými populacemi. Při získávání samic zaujímají samci vyčkávací párovací strategii, kdy sedí na větvích stromů a keřů – díky svému zbarvení a tvaru křídel zde bývají téměř neviditelní. Často sají vlhkost na lesních cestách. Na podzim se vzdalují z míst, kde prodělali vývoj, a vyhledávají zdroje potravy.
Podobné druhy v ČR. Žádné.
Rozšíření v ČR. Rozšířený po celém území, hojnější v rozsáhlejších lesích, vyhýbá se intenzívně obhospodařovaným oblastem.
Ohrožení a ochrana. Druh není ohrožen a dosud je hojný.
 |
 |
 |
 |
