určovací klíč (PDF, 978,3kB) >>>   

Hnědásek květelový - Melitaea didyma (Esper, 1779)


Délka předního křídla: 17-23 mm
Areál. Západopalearktický. Severní Afrika, celá jižní a střední Evropa, Pobaltí, Balkán, jižní polovina východní Evropy, Kavkaz, Střední Asie až po střední Sibiř, Altaj a Mongolsko.
Biotopová vazba. Otevřené květnaté xerotermní trávníky, skalní stepi a lesostepi se solitérními dřevinami. Také na výslunných zářezech cest, železničních náspech, zarůstajících vinohradech apod. Vždy se jedná o biotopy v pozdějším stádiu sukcese (trávníky spíše než obnažené biotopy), na nichž však jsou přítomna i místa bez vegetace nebo s řídkým vegetačním krytem.
Živná rostlina housenek. Ze střední Evropy je známo více druhů živných rostlin: rody divizna ( Verbascum spp.), rozrazil ( Veronica spp.), čistec přímý ( Stachys recta ), černýš rolní ( Melampyrum arvense ), jitrocel kopinatý ( Plantago lanceolata ) aj. Na Třebíčsku je hlavní živnou rostlinou lnice květel ( Linaria vulgaris ).
Vývoj. Jednogenerační (červen – srpen, podle lokálních podmínek), v jižní Evropě dvě i více generací. Vajíčka kladena v kupičkách na živné rostliny, mladé larvy žijí gregaricky, přezimují, po přezimování se rozlézají a žijí jednotlivě.
Chování. Tvoří velmi sedentární populace, často o vysoké lokální denzitě s omezenou schopností přeletů mezi koloniemi. Tato populační struktura byla studována i molekulárními metodami. Protandrický druh, samci vyhledávají samice aktivním patrolováním. Pohlavní dimorfismus, samec je menší a živě zbarvený, zatímco samice je šedavá a výrazně větší. Podobně jako jiní hnědásci pravděpodobně nepoživatelný pro predátory (obsah iridoidních glykosidů).
Podobné druhy v ČR. V současnosti žádné.
Rozšíření v ČR. V minulosti velmi rozšířený, vymřel na většině území. V Čechách větší populace už jen v Českém krasu, na Křivoklátsku a v kaňonu Vltavy. V ostatních oblastech jen izolované populace nebo vymizel. Na severní Moravě vymřel; dosud přežívá na několika izolovaných středomoravských lokalitách (okolí Prostějova), více životaschopných populací již jen na jižní Moravě (Pálava, Znojemsko a Třebíčsko).
Ohrožení a ochrana. Ohrožený zarůstáním lokalit, cíleným zalesňováním a postupnou izolací populací. Většina lokalit je územně chráněna, proto je nutné na nich provádět aktivní management: bránit sukcesi dřevin, mozaikovitě vyžínat vysokostébelnou vegetaci a zajistit extenzivní pastvu koz. Obdobně postupovat na zarůstajících železničních náspech a v zářezech silnic. Na rozsáhlejších stanovištích je vhodné část přerůstajících ploch občas vypalovat v zimních měsících (nikdy ne celou lokalitu současně).


- výskyt do roku 1950, - výskyt 1951-1980, - výskyt 1981-1994, - výskyt 1995-2001

Fotogalerie

Imága

samec, Třebíčsko, 4.7.2014. Foto V.Hotárek
samec, Třebíčsko, 4.7.2014. Foto V.Hotárek
Samec, Moravský kras, 2007. Foto M. Koupý
Samec, Moravský kras, 2007. Foto M. Koupý
Samec, Moravský kras, 2006. Foto M. Koupý
Samec, Moravský kras, 2006. Foto M. Koupý
Samec, Chorvatsko, 2007. Foto S. Krejčík
Samec, Chorvatsko, 2007. Foto S. Krejčík
Samice, Chorvatsko, 2007. Foto S. Krejčík
Samice, Chorvatsko, 2007. Foto S. Krejčík
Samec, Slovensko, 2007. Foto M. Hrouzek
Samec, Slovensko, 2007. Foto M. Hrouzek
Samec, jižní Morava. Foto Z. Hanč
Samec, jižní Morava. Foto Z. Hanč
Samice, Slovensko. Foto M. Hrouzek
Samice, Slovensko. Foto M. Hrouzek
Samec, Čechy. Foto M. Vojtíšek
Samec, Čechy. Foto M. Vojtíšek
---