Mapování a ochrana motýlů České republiky
určovací klíč (PDF, 887.9kB) >>>
Hnědásek podunajský - Melitaea britomartis (Assmann, 1847)
Délka předního křídla: 16-19 mm
Areál. Eurosibiřský. Od střední Evropy a jihu Skandinávie (jižní Švédsko, jižní a východní Německo, severní Itálie, alpské země, Česká republika, Slovensko, Maďarsko, jižní a východní Polsko a sever Balkánského poloostrova) na východ přes Turecko, jih východní Evropy a Sibiře, Střední Asii, Mongolsko po severní Čínu a Zabajkalsko a Poamuří.
Biotopová vazba. Lesostepi, řídké listnaté lesy v teplých polohách, pařeziny a výslunné lesní okraje.
Živná rostlina housenek. Rozrazil ožankový ( Verbonica teurcium ) a kokrhel menší ( Rhinanthus minor ).
Vývoj. Jednogenerační (červen – červenec). Vajíčka kladena v kupičkách na spodní stranu listů živné rostliny, housenky žijí gregaricky a přezimují.
Chování. Nebylo studováno.
Podobné druhy v ČR. Hnědásek černýšový ( Melitaea aurelia ), h. jitrocelový ( M. athalia ), h. rozrazilový ( M. diamina ).
Rozšíření v ČR. Pouze jižní Morava. Z Čech nebyl nikdy hlášen, není ovšem vyloučeno, že zde je přehlížen, protože za hranicemi v Bavorsku není nijak vzácný a například lokality v okolí Regensburgu (Řezna) se nacházejí jen 30 km od českých hranic. Na jižní Moravě ještě v 60. letech 20. století na větším počtu lokalit (Mohelno, okolí Hodonína, Břeclavi a Pálava). V současnosti už pouze na křovinatých lokalitách jižně od Znojma a nově potvrzen v Bílých Karpatech.
Ohrožení a ochrana. Kriticky ohrožený, vymírající druh. Podobně jako jiní motýli lesostepních biotopů ustoupil vinou zarůstání stanovišť (velké rozlohy v bezprostředním okolí znojemských lokalit přerostly akátem) a také jejich přímou likvidací (terasování, zvětšování ploch orné půdy a vinic na úkor například pastvin). Ochrana se v současnosti musí zaměřit na xerotermní lokality na Znojemsku (Havraníky, Kraví hora aj.), kde je nutné provádět vhodný management: extenzivní přepásání několika kusy dobytka (vhodné jsou kozy) a prosvětlování okolních lesů (obnova pařezinového hospodaření). Protože všechny tyto lokality se nacházejí v Národním parku Podyjí, mělo se by cílem ochrany území stát rozšíření plochy znojemských vřesovišť na úkor borových a akátových lesů tak, aby v celé oblasti jižně od Znojma znovu vznikl pás xerotermních vřesovišť a extenzivních pastvin.
 |
 |
 |
 |
 |
 |
