určovací klíč (PDF, 887,9kB) >>>   

Hnědásek podunajský - Melitaea britomartis (Assmann, 1847)


Délka předního křídla: 16-19 mm
Areál. Eurosibiřský. Od střední Evropy a jihu Skandinávie (jižní Švédsko, jižní a východní Německo, severní Itálie, alpské země, Česká republika, Slovensko, Maďarsko, jižní a východní Polsko a sever Balkánského poloostrova) na východ přes Turecko, jih východní Evropy a Sibiře, Střední Asii, Mongolsko po severní Čínu a Zabajkalsko a Poamuří.
Biotopová vazba. Lesostepi, řídké listnaté lesy v teplých polohách, pařeziny a výslunné lesní okraje.
Živná rostlina housenek. Rozrazil ožankový (Veronica teurcium) a kokrhel menší (Rhinanthus minor).
Vývoj. Jednogenerační (červen – červenec). Vajíčka kladena v kupičkách na spodní stranu listů živné rostliny, housenky žijí gregaricky a přezimují.
Chování. Nebylo studováno.
Podobné druhy v ČR. Hnědásek černýšový (Melitaea aurelia), h. jitrocelový (M. athalia), h. rozrazilový (M. diamina).
Rozšíření v ČR. Pouze jižní Morava. Z Čech nebyl nikdy hlášen, není ovšem vyloučeno, že zde byl přehlížen, protože za hranicemi v Bavorsku není nijak vzácný a například lokality v okolí Regensburgu (Řezna) se nacházejí jen 30 km od českých hranic (recentní výskyt zde ale není pravděpodobný). Na jižní Moravě ještě v 60. letech 20. století na větším počtu lokalit (např. Mohelno, okolí Hodonína a Břeclavi aj.). V současnosti spolehlivě potvrzen už pouze na několika křovinatých lokalitách v NP Podyjí, v okolí Moravského Krumlova, na Pálavě a nově nalezen v Bílých Karpatech a na Uherskobrodsku. Druh obývá velmi často společné lokality s hnědáskem černýšovým (Melitaea aurelia) a h. jitrocelovým (M. athalia) a je s nimi zaměňován. Pro potvrzení výskytu je nezbytná revize na základě srovnání genitálií dokladových exemplářů.
Ohrožení a ochrana. Kriticky ohrožený, vymírající druh. Podobně jako jiní motýli lesostepních biotopů ustoupil vinou zarůstání stanovišť (velké rozlohy v bezprostředním okolí znojemských lokalit přerostly akátem) a také jejich přímou likvidací (terasování, zvětšování ploch orné půdy a vinic na úkor například pastvin). Ochrana se v současnosti musí zaměřit na xerotermní lokality na Znojemsku (Havraníky, Kraví hora aj.), kde je nutné provádět vhodný management: extenzivní přepásání několika kusy dobytka (vhodné jsou kozy) a prosvětlování okolních lesů (obnova pařezinového hospodaření). Protože všechny tyto lokality se nacházejí v Národním parku Podyjí, mělo se by cílem ochrany území stát rozšíření plochy znojemských vřesovišť na úkor borových a akátových lesů tak, aby v celé oblasti jižně od Znojma znovu vznikl pás xerotermních vřesovišť a extenzivních pastvin.


- výskyt do roku 1950, - výskyt 1951-1980, - výskyt 1981-1994, - výskyt 1995-2001

Fotogalerie

Imága

Samec, Morava, NP Podyjí, červen 2012. Foto D. Černoch
Samec, Morava, NP Podyjí, červen 2012. Foto D. Černoch
Samice, východní Slovensko, 2008. Foto P. Tryščuk
Samice, východní Slovensko, 2008. Foto P. Tryščuk
Samice, východní Slovensko, 2008. Foto P. Tryščuk
Samice, východní Slovensko, 2008. Foto P. Tryščuk
Samec, Slovensko, 2004. Foto F. Slamka
Samec, Slovensko, 2004. Foto F. Slamka
Samec, Slovensko, 2004. Foto F. Slamka
Samec, Slovensko, 2004. Foto F. Slamka
Samec, Morava. Foto Z. Hanč
Samec, Morava. Foto Z. Hanč
Samec, Morava. Foto Z. Hanč
Samec, Morava. Foto Z. Hanč
---