Mapování a ochrana motýlů České republiky
určovací klíč (PDF, 745.8kB) >>>
Perleťovec ostružinový - Brenthis daphne (Denis & Schiffermüller, 1775)
Délka předního křídla: 20-27 mm
Areál. Palearktický. Od Španělska přes Francii, Itálii, jih střední Evropy, severovýchodní Polsko, Litva, Balkánský poloostrov, Turecko, Irák, Irán, jižní Ural, jižní Sibiř, Mongolsko a Čínu až do Japonska.
Biotopová vazba. Lesostepi, pařeziny, světliny a okraje listnatých lesů, zarůstající pastviny.
Živná rostlina housenek. Ostružiníky ( Rubus spp.).
Vývoj. Jednogenerační (konec května – srpen). Vajíčka kladena jednotlivě, přezimuje housenka. Bionomie evropských populací nedostatečně prostudována.
Chování. Dostupné informace o chování imág a populační ekologii se vztahují k japonským populacím. Tamní populace jsou poměrně sedentární, samci patrolují, starší samice jsou mobilnější než mladé, což je častá situace i u jiných motýlů (samice nakladou část snůšky tam, kde se vylíhly, načež dispergují a tím “sázejí v loterii” o nové biotopy pro své potomstvo).
Podobné druhy v ČR. Perleťovec kopřivový ( Brenthis ino ) a p. dvouřadý ( B. hecate ).
Rozšíření v ČR. Zjištěn poprvé v roce 1995 a později na několika dalších místech jižní části Bílých Karpat, poblíž hranice se Slovenskem. Nově se sem rozšířil, což souhlasí se skutečností, že na Slovensku expanduje na severozápad už mnoho let a v současnosti se šíří i jinde v Evropě (např. Francie, jižní Německo). V současnosti znám z mnoha lokalit v Bílých Karpatech.
Ohrožení a ochrana. Druh se v současnosti šíří. Jako takový pravděpodobně není ohrožen, rozsah současného výskytu v ČR vyžaduje další výzkum. Zdá se, že se jedná o druh obývající pařeziny a lesní lemy, ale schopný osídlovat i degradované louky a zarůstající pastviny.
 |
 |
 |
