určovací klíč (PDF, 966.4kB) >>>   

Perleťovec maceškový - Argynnis niobe (Linnaeus, 1758)


Délka předního křídla: 22-27 mm
Areál. Palearktický. Celá Evropa včetně jižní Skandinávie, Turecko, Kavkaz, Blízký a Střední východ, Střední Asie, jižní Sibiř, Altaj, Zabajkalí, Mongolsko až po Amur. Chybí na Britských ostrovech, na severu Ruska a ve většině Skandinávie.
Biotopová vazba. Extenzivní výslunné pastviny v podhůří, tradičně obhospodařované mezofilní louky a krátkostébelné suché stráně, široké a slunné lesní lemy a krátkostébelné lesní louky.
Živná rostlina housenek. Violky ( Viola spp.), ve střední Evropě např. v. psí ( Viola canina ), v. srstnatá ( V. hirta ), v. bahenní ( V. palustris ); na Vsetínsku ověřeno v roce 2007 kladení na v. vonnou ( V. odorata ).
Vývoj. Jednogenerační (konec června – srpen). O specifických nárocích na ovipozici a chování housenek není téměř nic známo. Ve Vsetínských vrších opakovaně pozorováno kladení na violky rostoucí na vyprahlých místech s velmi řídkou vegetací na extenzivních pastvinách (L. Spitzer a J. Beneš observ.).
Chování. Nestudováno. Samci patrolují. Relativně dobrý letec. Přestože jsou populace sedentární, mívají kolonie malou denzitu.
Podobné druhy v ČR. Perleťovec prostřední ( Argynnis adippe ), za kterého je velmi často zaměnován.
Rozšíření v ČR. V minulosti rozšířený po celém území. Během posledních 50 let dramaticky ustoupil, vymizel v severních Sudetech, kromě východní části z celé Moravy, na Českomoravské vrchovině, v západních Čechách aj. V současnosti větší populace přežívají pouze v Bílých Karpatech, Vsetínských vrších a Beskydech. Obdobně ohrožený je v celé střední Evropě.
Ohrožení a ochrana. Kriticky ohrožený. Jeden z našich nejohroženějších denních motýlů; biotopové nároky a příčiny ústupu jsou navíc prakticky neznámé. Na základě analogie s jinými perleťovci lze předpokládat, že bude vyžadovat specifickou kombinaci biotopových podmínek pro preimaginální stádia a imága. Vzhledem k malé denzitě jedinců motýl navíc vyžaduje relativně velké komplexy vhodných biotopů. Lokality ve Vsetínských vrších a na severu Bílých Karpat, kde dosud žijí prosperující populace, jsou tradičně obhospodařovány jako extenzivní pastviny se smíšenou pastvou skotu a ovcí (1-2 ks dobytka na ha). Specifikou všech těchto lokalit je hojný výskyt půdních sesuvů na flyšovém podkladu. Na takových lokalitách žije kromě perleťovce maceškového i celá řada dalších ohrožených organismů. Podmínkou ochrany je důsledné zajištění trvalé extenzivní pastvy na všech dosud existujících lokalitách (v nejhorším případě v kombinaci s mozaikovitým sečením), jakož i rozšíření takového hospodaření na další plochy. Samozřejmostí je vyloučení chemizace, hnojení či převodů na lesní kultury.

Samice, Morava. Foto T. Pavelka
Samice, Morava. Foto T. Pavelka
Samice, Slovensko, 1993. Foto F. Slamka
Samice, Slovensko, 1993. Foto F. Slamka
Samice, Slovensko, 1993. Foto F. Slamka
Samice, Slovensko, 1993. Foto F. Slamka
Samec, Slezské Beskydy, 2007. Foto M. Mandák
Samec, Slezské Beskydy, 2007. Foto M. Mandák
Samec, Beskydy, 2007. Foto D. Charvát
Samec, Beskydy, 2007. Foto D. Charvát
Samec, Javorníky, 2007. Foto D. Černoch
Samec, Javorníky, 2007. Foto D. Černoch
---