Mapování a ochrana motýlů České republiky
určovací klíč (PDF, 966.4kB) >>>
Perleťovec maceškový - Argynnis niobe (Linnaeus, 1758)
Délka předního křídla: 22-27 mm
Areál. Palearktický. Celá Evropa včetně jižní Skandinávie, Turecko, Kavkaz, Blízký a Střední východ, Střední Asie, jižní Sibiř, Altaj, Zabajkalí, Mongolsko až po Amur. Chybí na Britských ostrovech, na severu Ruska a ve většině Skandinávie.
Biotopová vazba. Extenzivní výslunné pastviny v podhůří, tradičně obhospodařované mezofilní louky a krátkostébelné suché stráně, široké a slunné lesní lemy a krátkostébelné lesní louky.
Živná rostlina housenek. Violky ( Viola spp.), ve střední Evropě např. v. psí ( Viola canina ), v. srstnatá ( V. hirta ), v. bahenní ( V. palustris ); na Vsetínsku ověřeno v roce 2007 kladení na v. vonnou ( V. odorata ).
Vývoj. Jednogenerační (konec června – srpen). O specifických nárocích na ovipozici a chování housenek není téměř nic známo. Ve Vsetínských vrších opakovaně pozorováno kladení na violky rostoucí na vyprahlých místech s velmi řídkou vegetací na extenzivních pastvinách (L. Spitzer a J. Beneš observ.).
Chování. Nestudováno. Samci patrolují. Relativně dobrý letec. Přestože jsou populace sedentární, mívají kolonie malou denzitu.
Podobné druhy v ČR. Perleťovec prostřední ( Argynnis adippe ), za kterého je velmi často zaměnován.
Rozšíření v ČR. V minulosti rozšířený po celém území. Během posledních 50 let dramaticky ustoupil, vymizel v severních Sudetech, kromě východní části z celé Moravy, na Českomoravské vrchovině, v západních Čechách aj. V současnosti větší populace přežívají pouze v Bílých Karpatech, Vsetínských vrších a Beskydech. Obdobně ohrožený je v celé střední Evropě.
Ohrožení a ochrana. Kriticky ohrožený. Jeden z našich nejohroženějších denních motýlů; biotopové nároky a příčiny ústupu jsou navíc prakticky neznámé. Na základě analogie s jinými perleťovci lze předpokládat, že bude vyžadovat specifickou kombinaci biotopových podmínek pro preimaginální stádia a imága. Vzhledem k malé denzitě jedinců motýl navíc vyžaduje relativně velké komplexy vhodných biotopů. Lokality ve Vsetínských vrších a na severu Bílých Karpat, kde dosud žijí prosperující populace, jsou tradičně obhospodařovány jako extenzivní pastviny se smíšenou pastvou skotu a ovcí (1-2 ks dobytka na ha). Specifikou všech těchto lokalit je hojný výskyt půdních sesuvů na flyšovém podkladu. Na takových lokalitách žije kromě perleťovce maceškového i celá řada dalších ohrožených organismů. Podmínkou ochrany je důsledné zajištění trvalé extenzivní pastvy na všech dosud existujících lokalitách (v nejhorším případě v kombinaci s mozaikovitým sečením), jakož i rozšíření takového hospodaření na další plochy. Samozřejmostí je vyloučení chemizace, hnojení či převodů na lesní kultury.
 |
 |
 |
 |
 |
 |
