určovací klíč (PDF, 637.6kB) >>>   

Batolec červený - Apatura ilia (Denis & Schiffermüller, 1775)


Obě pohlaví žlutohnědá forma clytie.
Délka předního křídla: 33-40 mm
Areál. Eurosibiřský. Disjunktní areál přerušený v kontinentální části Asie. Od Pyrenejského poloostrova přes Francii a severní polovinu Itálie, střední a východní Evropu, Pobaltí, jižní Ural až po severozápadní Kazachstán. Ve většině střední a západní Sibiře druh nežije. Pak Dálný východ a sever Korejského poloostrova.
Biotopová vazba. Lesní cesty, průseky a lemy v údolích řek a v okolí vodních ploch, většinou v blízkosti porostů měkkých dřevin. Převládá v nížinných lužních lesích. Je schopen osídlovat i liniovou zeleň podél melioračních kanálů.
Živná rostlina housenek. Topol osika ( Populus tremula ), t. černý ( P. nigra ) a vrba jíva ( Salix caprea ).
Vývoj. Jednogenerační (červen – srpen), v posledních horkých letech částečná druhá generace (srpen – září). Samice kladou vajíčka jednotlivě na líc listů do polostínu korun menších stromků a pro kladení preferují okrajové části porostů. Housenka zahajuje žír již na podzim, žije solitérně a přezimuje.
Chování. Málo známé. Imága žijí v otevřených populacích. Samci jsou teritoriální v odpoledních hodinách, na samice vyčkávají na stromech a keřích. Dopoledne se věnují vyhledávání potravy. Často sají na volném povrchu země, bahně a loužích, známá je jejich náklonnost ke hnijícím organickým látkám (zdechlinám a exkrementům), méně na květech sadce konopáče ( Eupatorium cannabinum ) a bezu chebdí ( Sambucus ebulus ). Při sání na květech bývají pozorováni především staří samci a je možné, že cukry z nektaru představují pro starší motýly pohotovější zdroj energie než ostatní potrava. Samice se zdržují převážně v korunách stromů.
Podobné druhy v ČR. Batolec duhový ( Apatura iris ).
Rozšíření v ČR. Je plošně rozšířen po celém území, chybí pouze v intenzivně obhospodařovaných a odlesněných krajích a v chladných horských oblastech (vystupuje do ca 600 m, zde je však již vzácný).
Ohrožení a ochrana. Není ohrožený, v ČR legislativně chráněný. Stanovišť vhodných pro výskyt tohoto druhu je zatím v v naší krajině dostatek. V místech výskytu větších populací druhu (např. lužní lesy v Pomoraví či v Polabí) je nutné nechávat široké a prosluněné okraje lesních cest, vyvarovat se zbytečné likvidace křovinatých lesních plášťů a chemického ošetřování porostů.

Samec, Slovensko. Foto M. Hrouzek
Samec, Slovensko. Foto M. Hrouzek
Samice, forma clytie, jižní Čechy, 2005. Foto L. Říčánek
Samice, forma clytie, jižní Čechy, 2005. Foto L. Říčánek
Samec, Rýmařov, 2003. Foto S. Krejčík
Samec, Rýmařov, 2003. Foto S. Krejčík
Samec, Rýmařov, 2000. Foto S. Krejčík
Samec, Rýmařov, 2000. Foto S. Krejčík
Samice, Rýmařov, 2005. Foto S. Krejčík
Samice, Rýmařov, 2005. Foto S. Krejčík
Samec, Rýmařov, 2003. Foto S. Krejčík
Samec, Rýmařov, 2003. Foto S. Krejčík
Samec, forma clytie, Blansko, 2005. Foto M. Koupý
Samec, forma clytie, Blansko, 2005. Foto M. Koupý
---