Mapování a ochrana motýlů České republiky
Okáč černohnědý - Erebia ligea (Linnaeus, 1758)
Délka předního křídla: 23-28 mm
Areál. Eurosibiřský. Všechny horské oblasti střední Evropy (od Francouzského Středohoří a Vogéz), místy v Itálii, celá Fennoskandie, Pobaltí, evropské Rusko, Sibiř, na východ po Amur, Kamčatku a Japonsko.
Biotopová vazba. Světliny v horských lesích všech typů, paseky, lesní louky, horské údolní nivy. Optimum výskytu v montánním pásmu (přibližně 800 až 1200 m n. m.), v říčních údolích a kaňonech řek sestupuje i do nižších poloh (400 m n. m.). Nad hranicí lesa trvale nežije, ale může sem zalétat. Chybí ve vyslovených nížinách.
Živná rostlina housenek. Bezkolenec ( Molinia spp.), třtina ( Calamagrostis spp.), kostřava ( Festuca spp.) aj.
Vývoj. Jednogenerační (červen – srpen, podle nadmořské výšky). Vajíčka kladena jednotlivě. Přezimují vajíčka, respektive mladé housenky ještě ve vaječných obalech. Podle různých autorů bývá vývoj dvouletý, podruhé má přezimovat vzrostlá housenka. Situace v Čechách nebyla studována.
Chování. Protandrický, samci patrolují (především v dopoledních hodinách). Obě pohlaví hojně vyhledávají květy starčků ( Senecio spp. ) na pasekách a podél horských potoků a cest.
Podobné druhy v ČR. Okáč rudopásný ( Erebia euryale ).
Rozšíření v ČR. Všechny horské příhraniční oblasti, ale i pahorkatiny jako Českomoravská vysočina, Chřiby, Drahanská vrchovina a Nízký Jeseník aj. Nejhojnější je v horách, kde je často dominantním motýlem. V podhůří vzácněji a v méně početných koloniích. Ve středních a na řadě míst severních Čech dokonce vymizel, stejně tak jako na jihozápadní Moravě.
Ohrožení a ochrana. Druh žije především v horských oblastech a tam není ohrožen.
 |
 |
 |
 |
 |
 |
