určovací klíč (PDF, 1MB) >>>   

Žluťásek tolicový – Colias erate (Esper, 1805)


Vlevo samec, vpravo samice bílá forma pallida

Oranžová forma edusoides – vlevo samec, vpravo samice

Délka předního křídla: 23-27 mm
Areál. Palearktický. Od střední a východní Evropy přes Střední Asii po Japonsko. Rozšíření v Evropě bylo ještě v 70. letech 20. století na severozápadě ohraničeno Karpatským obloukem. Ve 2. polovině 80. let 20. století nastala masová expanze druhu směrem k severozápadu (Maďarsko 1981, Chorvatsko a Slovensko 1989, Morava a Polsko 1990, Čechy 1994, Německo [Horní Lužice] 1995). Bariérou pro šíření motýla jsou horské řetězce. Například expanze do Německa proběhla přes nížinaté jižní Polsko a nikoli přes hornaté Čechy.
Biotopová vazba. Nejčastější v agrocenózách a na místech ruderálního charakteru s hojným výskytem živných rostlin: vojtěšková pole, stráně s raně sukcesní vegetací, zanedbané plochy podél silnic, v lomech a pískovnách.
Živná rostlina housenek. U nás tolice vojtěška (Medicago sativa).
Vývoj. Vícegenerační (duben – říjen). Počet generací v jednotlivých letech závisí na počasí. Motýli první generace se líhnou koncem dubna. Během roku se vyvinou další dvě generace, někdy v pozdním podzimu pak částečná 4. generace. V teplých letech bývá podzimní generace velmi hojná až masová na vojtěškových polích. Vajíčka a housenky žijí jednotlivě, přezimuje housenka.
Chování. Migrující populace. Samci, jako u jiných druhů rodu Colias, vyhledávají samice patrolováním na rozsáhlých plochách. Populační biologie nebyla ve střední Evropě studována, ale věnovali se jí japonští autoři. Ze dvou samičích forem (bílá pallida a základní žlutá) jsou pohyblivější samice žluté formy. Dále se ukázalo, že samice žluté formy jsou monoandrické (páří se jednou za život), kdežto samice formy pallida polyandrické. U nás převládá bílá forma samic. V přírodě se často kříží se žluťáskem čilimníkovým (Colias crocea) (neplodní kříženci – forma edusoides )
Podobné druhy v ČR. Žluťásek jižní (Colias alfacariensis), ž. čičorečkový (C. hyale), ž. čilimníkový (C. crocea), ž. borůvkový (C. palaeno).
Rozšíření v ČR. V ČR poprvé zjištěn v roce 1990 na Moravě, od roku 1994 pak také v Čechách. V současnosti se u nás v nižších polohách vyskytuje pravidelně, v Čechách patří ke vzácnějším migrantům, ve východní polovině státu se v některých letech vyskytuje plošně.
Ohrožení a ochrana. Migrant a expandující druh bez ochranářského významu.


- výskyt do roku 1950, - výskyt 1951-1980, - výskyt 1981-1994, - výskyt 1995-2001

Fotogalerie

Imága

Samec,forma typica,Ostopovice,31.8.2015.Foto V.Hotárek
Samec,forma typica,Ostopovice,31.8.2015.Foto V.Hotárek
Samec,forma edusoides,Ostopovice,4.9.2015.Foto V.Hotárek
Samec,forma edusoides,Ostopovice,4.9.2015.Foto V.Hotárek
Samec, Morava, U. Hradiště okolí, červenec 2012. Foto D. Černoch
Samec, Morava, U. Hradiště okolí, červenec 2012. Foto D. Černoch
Samec, Morava, U. Hradiště okolí, červenec 2012. Foto D. Černoch
Samec, Morava, U. Hradiště okolí, červenec 2012. Foto D. Černoch
Samec, Morava, U. Hradiště okolí, červenec 2012. Foto D. Černoch
Samec, Morava, U. Hradiště okolí, červenec 2012. Foto D. Černoch
Samec, Slovensko, 1997. Foto F. Slamka
Samec, Slovensko, 1997. Foto F. Slamka
Samec. Foto M. Hrouzek
Samec. Foto M. Hrouzek
Samec, Moravský kras, 2006. Foto Z. Hanč
Samec, Moravský kras, 2006. Foto Z. Hanč
---