

Délka předního křídla: 22-25 mm
Areál. Západopalearktický. Alpy, Karpaty, Turecko, Kavkaz, Ťan-Šan a Altaj.
Biotopová vazba. Alpínský. Lemy a světliny horských lesů, lesní cesty a průseky, horské nivy a vysokohorské louky.
Živná rostlina housenek. Více druhů čeledi brukvovitých (Brassicaceae): penízek ( Thlaspi spp.), řeřišnice ( Cardamine spp.), kyčelnice ( Dentaria spp.) aj.
Vývoj. Dvougenerační (duben – červen, červenec – začátek září). Vajíčka kladena jednotlivě na květy nebo listy živné rostliny, larva žije solitérně.
Chování. Nestudováno, zřejmě podobné jako u běláska řepkového ( Pieris napi ).
Podobné druhy v ČR. Bělásek řepkový ( Pieris napis ).
Rozšíření v ČR. Výskyt ověřen prozatím v Bílých Karpatech při hranici se Slovenskem a jednou v Moravském krasu (Z. Laštůvka leg., O. Kudrna revid.). Především starší nález z Moravského krasu naznačuje, že by taxon mohl být přehlížen v dalších pohořích karpatského systému. Vzhledem k neujasněné taxonomické problematice v komlexu Pieris napi-bryoniae je prakticky nemožné stanovit rozšíření druhu v ČR bez pomoci molekulárně-genetických metod.
Ohrožení a ochrana. V horské oblasti Bílých Karpat se druh zřejmě vyskytuje pravidelně a pravděpodobně zde není ohrožen. Zde může být ohrožen zalesňováním nebo samovolným zarůstáním horských luk a převáděním horských lesů na stejnověké monokultury.

| Samice, Slovensko, 1995. Foto F. Slamka | Samice, Slovensko, 1995. Foto F. Slamka |