určovací klíč (PDF, 1.1MB) >>>


Syn.: adonis (Denis & Schiffermüller, 1775)
Délka předního křídla: 14-17 mm
Areál. Pontomediteránní. Od Španělska a jihu Velké Británie přes západní, střední a jižní část východní Evropy, Turecko, po Zakavkazsko.
Biotopová vazba. Vyprahlé krátkostébelné stepi až lesostepi s nízkou a řídkou vegetací, výslunné extenzivní pastviny, suché skalnaté svahy. Recentně disturbovaná stanoviště: vápencové lomy, hliniště, suchá sešlapávaná lada v blízkosti měst.
Živná rostlina housenek. V ČR převážně čičorka pestrá ( Coronilla varia ), méně podkovka chocholatá ( Hippocrepis comosa ).
Vývoj. Dvougenerační (květen až červen, srpen až říjen). Vajíčka jsou kladena jednotlivě, většinou na spodní stranu listů živné rostliny, výhradně na nízké nezastíněné rostliny v krátkostébelném porostu. Housenky jsou fakultativně myrmekofilní s mravenci rodů Myrmica a Lasius. Přes den se krmí na živných rostlinách, přičemž je mravenci hlídají, zatímco noci tráví poblíž, nebo přímo v mravenčích hnízdech. Kuklí se na zemi v jemném hedvábném zápředku. Kuklu často zahrabou sami mravenci.
Chování. Struktura populací a mobilita imág odráží distribuci vhodných biotopů v terénu, druh se může podle místních podmínek vyskytovat v malých ”uzavřených” koloniích i ve velkých volně se mísících populacích obývajících i desítky hektarů biotopů.
Podobné druhy v ČR. Samice modráska vikvicového ( Polyommatus coridon ), m. jehlicový ( P. icarus ).
Rozšíření v ČR. V minulosti patřil v nížinách a pahorkatinách k nejhojnějším modráskům, vymizel z mnoha oblastí. V posledních 15-ti letech hlášen již jen velmi vzácně na několika lokalitách v jihozápadních, středních a severních Čechách (pošumavské vápence, okolí Prahy, České středohoří a Polabí). V současnosti však z Čech pochází naprosté minimum pozorování, druh je zde existenčně ohrožen. Na jižní a střední Moravě je mnohem rozšířenější, dokonce některé regiony znovuosídluje.
Ohrožení a ochrana. Ohrožený. Pro ochranu je bezpodmínečně nutné udržet, případně obnovit, krátkostébelné narušované plochy v xerotermních rezervacích (pastvou koz, podporou sešlapu a aktivit typu táboření a dobrodružných sportů), a současně využít potenciálu nově vznikajících stanovišť. V lomech, hliništích, pískovnách atd. nedopustit zavážení jakýmkoli materiálem. Vytvářením nových biotopů na vhodných místech v krajině (zářezy cest, drobné lomové stěny, pasené úhory atd.) usilovat o propojení dnes stále izolovanějších lokálních populací.

| Samec, jižní Morava, 2004. Foto M. Vojtíšek | Samec, Slovensko. Foto M. Hrouzek | Samice, forma ceronus, Slovensko. Foto M. Hrouzek |
| Samec, Blansko, 2005. Foto M. Koupý | Samice, Blansko, 2005. Foto M. Koupý | Samec, Blansko, 2005. Foto M. Koupý |
| Samice, Blansko, 2005. Foto M. Koupý | Samice f. ceronus, Blansko, 2005. Foto M. Koupý |