Mapování a ochrana motýlů České republiky
určovací klíč (PDF, 580,5kB) >>>
Modrásek východní - Pseudophilotes vicrama (Moore, 1865)
Rozpětí křídel: 22-26 mm, délka předního křídla: 10-12 mm
Syn.: schiffermuelleri (Hemming, 1929)
Areál. Pontomediteránní. Ostrůvkovitě: východní Rakousko, Česká republika, východní Německo, Polsko, Pobaltí, jižní Finsko a přes východní část střední Evropy až po Čínu. Ve střední Evropě je velmi lokální, ohrožený a všude na ústupu.
Biotopy v ČR. Křovinaté skalní stepi a lesostepi, suché vyprahlé pastviny a stráně v teplých oblastech – vždy plošky s řídkou krátkostébelnou vegetací a velkou pokryvností mateřídoušek.
Živná rostlina housenek. Mateřídoušky (Thymus spp.), v českém termofytiku především m. časná (T. praecox) a m. panonská (T. pannonicus) (Skala et al. 2023).
Vývoj. Dvougenerační (duben – červen, červenec – začátek září), přičemž 2. generace je pouze částečná za vhodných klimatických podmínek a v některých velmi suchých letech může chybět. Samice klade vajíčka jednotlivě do květenství živné rostliny rostoucí na kamenitých místech se sporým vegetačním krytem. Larva požírá květy, v případě mateřídoušky časné (T. praecox) také mladé měkké vrcholové listy a je obligátně myrmekofilní, přezimuje kukla (Skala et al. 2023).
Chování. Dosud studováno pouze v jihozápadním Finsku. Populace sedentární, ostře ohraničené a nepočetné. Jedinci mají velmi malou disperzní schopnost (samci průměrně 100 metrů, samice jsou schopny delších přeletů). Imága jsou v terénu nenápadná, létají pomalu a nízko nad porosty mateřídoušky, kde také sají nektar. Protandrický, samci vyhledávají samice patrolováním.
Podobné druhy v ČR. Modrásek černočárný (Pseudophilotes baton), který však žije pouze v jižních a jihozápadních Čechách, kde naopak chybí m. východní. Jejich rozlišení je možné pouze na základě studia genitálií.
Rozšíření v ČR. Vždy velmi lokální v teplých oblastech, na většině lokalit vymizel. V Čechách v současnosti pouze v hrstce nepočetných populací v blízkém okolí Prahy (Radotínské a Prokopské údolí, Kladensko a Kralupsko), Českém krasu, Českém středohoří, okolí Mostu a Žatecku. Na Moravě vymřel v roce 2004. V 90. letech 20. století vymizel na Pálavě a Mohelně, na přelomu tisíciletí pak i z izolovaných velmi malých populací na jihovýchodní Moravě; ojedinělý nález na Malém Kosíři u Prostějova (1994, Kuras) a staré hlášení z okolí Moravské Třebové jsou nejsevernější nálezy z Moravy.
Ohrožení a ochrana. Kriticky ohrožený druh, na Moravě vymřelý (2004). Je existenčně vázán na kamenitá xerotermní stanoviště bez zapojené vegetace a s početnými polštáři mateřídoušky. Na stepních lokalitách, kde chybí dostatečná plocha nejranějších sukcesních stadií, druh velice rychle mizí. Ve Finsku se modrásek východní v první polovině 20. století vyskytoval na více než dvaceti lokalitách a v 80. letech už pouze na jedné. Četné lesní požáry a nově vytvořený vojenský prostor tam zajistily množství otevřených disturbovaných ploch bez vegetace. Odtud byl motýl úspěšně reintrodukován v polovině 90. let na stanoviště do té doby zarostlé borovým lesem (před repatriací byl borový les nemilosrdně vykácen a ponechaly se jen solitérní stromy). Obdobný management je nutné prosadit na všech našich lokalitách. Pouhé prořezávaní keřů a sečení stepních lokalit nemůže zcela nahradit přímé narušování drnu, na něž je druh existenčně vázaný. Proto je na místech výskytu nutno zajistit extenzivní pastvu (malá stádečka dobytka, nejlépe kozy) a podporovat intenzivní sešlap. Zkušenosti z Finska ukazují na vhodnost občasného řízeného vypalování v zimních měsících.
- výskyt do roku 1950,
- výskyt 1951-1980,
- výskyt 1981-1994,
- výskyt 1995-2001
Fotogalerie
Imága
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
Kopulace
 |
