určovací klíč (PDF, 449,4kB) >>>   

† Jasoň červenooký - Parnassius apollo (Linnaeus, 1758)


Otakárkovití – Papilionidae
Délka předního křídla: 40-50 mm
Areál. Eurosibiřský. Ostrůvkovitě po celé Evropě od jižního Španělska přes Evropu včetně jižní Skandinávie, Blízký východ, jižní Sibiř až po Mongolsko.
Biotopová vazba. Otevřené biotopy bez souvislého vegetačního krytu, jako výslunné skály, skalnaté výchozy, vyprahlé svahy a kamenité pastviny, často s jižní expozicí, porostlé nízkostébelnou řídkou vegetací. Jediným současným biotopem v ČR je soustava vápencových lomů ve Štramberku, kam byl druh reintrodukován.
Živná rostlina housenek. Různé druhy rozchodníků (Sedum spp.), netřesky (Sempervivum spp.). Ve střední Evropě především rozchodník velký (Sedum maximum agg.) a r. bílý (S. album). Larvy ze štramberské populace se vyvíjejí na rozchodníku bílém (Sedum album), starší instary také na rozchodníku velkém (Sedum maximum agg.).
Vývoj. Jednogenerační (červen – počátek srpna). Vajíčka kladena jednotlivě na živné rostliny či do jejich bezprostřední blízkosti. Přezimuje mladá housenka, a to ještě uvnitř vajíčka. Housenky všech instarů preferují mladé lístky živných rostlin, pozdější instary mohou žrát i starší listy. Periody žíru se střídají s klidovými fázemi, kdy se housenky sluní a vyměšují. Housenka je výstražně barvená. Kuklí se v kamenné drti, škvírách mezi kameny apod.
Chování. Protandričtí, striktně heliofilní samci patrolují nad vegetací. Samice se páří jen jednou za život, kopulace je velmi dlouhá, opakovanému páření brání kožovitý sphragis. Samice začínají klást 1-2 dny po oplození, vždy za slunečného počasí. Imága tráví mnoho času sáním nektaru. Jsou relativně mobilní: za potravou přelétají z raně sukcesních stanovišť a vyprahlých skal na blízká květnatá stanoviště.
Podobné druhy v ČR. Žádné.
Rozšíření v ČR. V minulosti ostrůvkovitě na značné části území. Více historických lokalit známo z Podkrkonoší, Českého středohoří, Karlovarska, Pošumaví a Prachaticka. Na Moravě na severu v Nízkém a Hrubém Jeseníku, Podbeskydí, na Vsetínsku, Javorníkách a na jihu v Moravském krasu, Bílých Karpatech a v Podyjí.
Většina českých lokalit zanikla ve 2. polovině 19. století, poslední údaje pocházejí ze 20. let století dvacátého (Podkrkonoší). Na Moravě nejdéle přežívaly populace na vrchu Kotouč u Štramberka (do poloviny 20. let 20. století), a na Znojemsku (poslední nález z roku 1935). V současnosti jediná repatriovaná populace ve Štramberku (od roku 1986), která pochází ze Slovenska.
Ohrožení a ochrana. Vymřelý (1935), v současnosti u nás jediná reintrodukovaná populace (od roku 1986), v ČR a EU legislativně chráněný. Podobně jako v České republice, druh vymizel prakticky v celé Evropě. Ústup byl velmi rychlý a nápadný a dlouho se pořádně nevědělo, čím byl způsobený. Dnes je již mimo veškerou pochybnost jisté, že jasoň červenooký ustoupil ze stejných příčin, jako jiní motýli xerotermních raně sukcesních stanovišť. Na vině je především zarůstání lokalit po omezení pastvy, či jejich spontánní nebo záměrné zalesňování. Jako velký motýl navíc jasoň červenooký navíc vyžaduje relativně rozsáhlé plochy biotopů – v malých populacích byly dokázány negativní vlivy inbreedingu, takže vyhynul dříve než jiní motýli vázáni na stejná stanoviště.
Pozdní pochopení biotopových nároků motýla je jednou z velkých proher ochrany přírody v Čechách, ale i jinde v Evropě. Naopak tam, kde se podařilo prosadit, že jasoň vyžaduje bezlesá stanoviště s nezapojenou bylinnou vegetací, se daří i repatriační, respektive záchranné programy. Jejich podmínkou je vždy radikální odlesnění biotopů, včetně narušení půdního krytu, a následné zavedení pastvy koz (s ponecháváním nedopasků, jako jsou bodláky a pcháče). Důležitá je také důsledná ochrana před komerčními sběrateli. V lomech, kde jasoň žije se nesmí připustit jakákoliv nevhodná rekultivace (především výsadba dřevin a navážení zeminy), naopak bránit sukcesi a při okrajích zavést extenzivní pastvu koz.


- výskyt do roku 1950, - výskyt 1951-1980, - výskyt 1981-1994, - výskyt 1995-2001

Fotogalerie

Imága

Štramberk. Foto M. Pustelník
Štramberk. Foto M. Pustelník
Štramberk, 2014. Foto J. Parůžek
Štramberk, 2014. Foto J. Parůžek
Slovensko, 2012. Foto L. Johanides
Slovensko, 2012. Foto L. Johanides
Štramberk, 2014. Foto M. Fuglevič
Štramberk, 2014. Foto M. Fuglevič
Štramberk. Foto M. Pustelník
Štramberk. Foto M. Pustelník
Líhnutí, Štramberk. Foto M. Pustelník
Líhnutí, Štramberk. Foto M. Pustelník

Larvy

Dospělá larva, Štramberk, 2013. Foto D. Černoch
Dospělá larva, Štramberk, 2013. Foto D. Černoch

Biotopy

Biotop, Štramberk - činný důl Kotouč, 2013. Foto M. Fišer
Biotop, Štramberk - činný důl Kotouč, 2013. Foto M. Fišer
Biotop, Súľovské skaly, Slovensko, 2014. Foto M. Hrouzek
Biotop, Súľovské skaly, Slovensko, 2014. Foto M. Hrouzek

Kopulace

Páření, Štramberk. Foto M. Pustelník
Páření, Štramberk. Foto M. Pustelník
Kopulující pár s dotírajícím třetím samcem, Štramberk, 2013. Foto M. Novák
Kopulující pár s dotírajícím třetím samcem, Štramberk, 2013. Foto M. Novák
Kopulace, Morava, 2007. Foto D. Černoch
Kopulace, Morava, 2007. Foto D. Černoch
---