Mapování a ochrana motýlů České republiky
určovací klíč (PDF, 504.8kB) >>>
Otakárek fenyklový - Papilio machaon Linnaeus, 1758
Délka předního křídla: 40-50 mm
Areál. Široce rozšířen v celém Palearktu od Evropy po Japonsko.
Biotopová vazba. Všude na bezlesích stanovištích, zvlášť hojný v agrocenózách, na kulturních loukách, v zahradách, na stepích a lesostepích, na raně sukcesních plevelových společenstvech opuštěných polí. Částečný migrant, migrující jedinci překonávají i nejvyšší horské polohy.
Živná rostlina housenek. Řada pěstovaných i planě rostoucích druhů z čeledi miříkovitých (Apiaceae), např. mrkev obecná ( Daucus carota ), kopr vonný ( Anethum graveolens ), děhel lesní ( Angelica sylvestris ), bedrníky ( Pimpinella spp.) aj.
Vývoj. Dvougenerační, v teplých oblastech tři generace, které na sebe navazují (duben – říjen). Samice kladou vajíčka jednotlivě na živné rostliny, nejčastěji do okolíků. Housenky jsou dosti sedentární, mladé napodobují ptačí trus, starší jsou aposematicky zbarvené. V nebezpečí vychlipují tzv. osmeterium. Kuklí se připevněné ke stonkům živných rostlin, či jinde, kukly poslední generace přezimují.
Chování. Druh s otevřenou populační strukturou, která se dobře odráží i v jeho chování: samci a samice se setkávají na vyvýšených bodech v terénu (vrcholky kopců apod.) – tzv. hilltoping. Zajímavé je, že i když jsou jeho živné rostliny prakticky všudypřítomné, motýl obecně preferuje raně sukcesní stadia například na polních kulturách (kmínu, fenyklu apod.), opuštěných polích nebo výsypkách. Ukazuje se, že druh vytváří mozaiku různě specializovaných populací či “potravních ras”, jež jsou v odlišných prostředích přizpůsobeny k životu na jednotlivých druzích či skupinách druhů okoličnatých rostlin
Podobné druhy v ČR. Žádné.
Rozšíření v ČR. V současnosti všude rozšířený a hojný motýl. V 70. a 80. letech 20. století druh prodělal značný pokles početnosti časově se shodující se “zlatým” věkem socialistického zemědělství. V tu dobu se otakárek do značné míry stáhl do méně zasažených oblastí, jako rozsáhlejších stepních lokalit, nebo naopak některých mokřadních oblastí, často v podhůří. Jeho otevřená populační struktura mu ovšem umožnila relativně rychlý návrat do zemědělské krajiny v průběhu 90. let.
Ohrožení a ochrana. V ČR zvláště chráněný druh, v současnosti však není ohrožen, zjevně mu prospívá určitý útlum zemědělství. Ke zvýšení jeho populační hustoty přispívá ponechávání částí polí ladem a existence květnatých raně sukcesních enkláv v krajině.
 |
 |
 |
 |
 |
