Mapování a ochrana motýlů České republiky
určovací klíč (PDF, 447.2kB) >>>
Pestrokřídlec podražcový - Zerynthia polyxena (Denis & Schiffermüller, 1775)
Délka předního křídla: 23-30 mm
Areál. Pontomediteránní. Od východní Francie po jižní část evropského Ruska a Malou Asii, na sever po Rakousko, Českou republiku a Slovensko.
Biotopová vazba. Ruderalizované bylinné lemy podél vodotečí a vodních nádrží, lemy křovin a listnatých lesů, lesní paseky, vegetace okrajů cest, železniční náspy, extenzivní vinice apod.
Živná rostlina housenek. V ČR pouze podražec křovištní ( Aristolochia clematitis ).
Vývoj. Jednogenerační druh, dospělci od dubna do začátku června. Samice klade vajíčka v malých skupinách především na spodní stranu listů podražce, housenky žijí zpočátku pospolitě, později se rozlézají, často bývají napadány blanokřídlými parazitoidy. Vývoj do zakuklení trvá 5-7 týdnů. Přezimuje kukla.
Chování. Nestudováno. Dospělci jsou pomalí letci, heliofilní a obvykle se nevzdalují ze stanoviště. Přeletující imága jsou však jednotlivě zastižena i dále od porostů podražce. Pohlavní strategií samců je patrolování.
Podobné druhy v rámci ČR. Žádné.
Rozšíření v ČR. Druh je lokálně rozšířen na jižní Moravě. Z některých regionů je v posledním desetiletí hlášena expanze na nové lokality.
Ohrožení a ochrana. Ohrožený druh, v ČR a EU zvláště chráněný. Populace bývají koncentrovány na plochy o několika málo čtverečních metrech, na nichž rostou porosty podražce. Motýla nejvíce ohrožuje zalesňování lesních luk a lemů, a neplodných ruderálů, na nichž se uchytil podražec. V minulosti se jednalo o druh svázaný s extenzivním zemědělstvím (žil například na vinohradech), nejdůležitějšími stanovišti se v současnosti zdají být náspy železničních tratí, říční navigace a okraje silnic. Pro ochranu druhu je zde třeba ponechávat porosty podražce, případně je i dosazovat. Kolonie motýla mohou zničit nevhodně časovaná (jarní) seč porostů na náspech a hrázích, úlety pesticidů z okolní zemědělské krajiny, nebo předjarní vypalování.
 |
 |
 |
 |
