

Délka předního křídla: 22-25 mm
Areál. Západopalearktický. Alpy, Karpaty, Turecko, Kavkaz, Ťan-Šan a Altaj.
Biotopová vazba. Alpínský. Lemy a světliny horských lesů, lesní cesty a průseky, horské nivy a vysokohorské louky.
Živná rostlina housenek. Více druhů čeledi brukvovitých (Brassicaceae): penízek (Thlaspi spp.), řeřišnice (Cardamine spp.), kyčelnice (Dentaria spp.) aj.
Vývoj. Dvougenerační (duben – červen, červenec – začátek září). Vajíčka kladena jednotlivě na květy nebo listy živné rostliny, larva žije solitérně.
Chování. Nestudováno, zřejmě podobné jako u běláska řepkového (Pieris napi).
Podobné druhy v ČR. Bělásek řepkový (Pieris napi).
Rozšíření v ČR. Výskyt ověřen recentně pouze v horských polohách Bílých Karpat při hranici se Slovenskem, kde žije stabilní populace. Starší ojedinělý nález z Moravského krasu (Z. Laštůvka leg., O. Kudrna revid.) nebyl později znovu potvrzen a velmi pravděpodobně se vztahuje k formě běláska řepkového (Pieris napi). Přes nedávný intenzivní výzkum nebyl taxon nalezen v Beskydech ani Vsetínských vrších. V Čechách nežije. Vzhledem k neujasněné taxonomické problematice v komlexu Pieris napi-bryoniae bude nezbytné pro stanovení rozšíření druhu Evropě využít molekulárně-genetických metod.
Ohrožení a ochrana. V horské oblasti Bílých Karpat se druh vyskytuje pravidelně. Zde může být ohrožen zalesňováním nebo samovolným zarůstáním horských luk a převáděním horských lesů na stejnověké monokultury.

| Samice, Slovensko, 1995. Foto F. Slamka | Samice, Slovensko, 1995. Foto F. Slamka | Samice, Morava, Bílé Karpaty, květen 2008. Foto P. Zemánek |