Bělásek horský – Pieris bryoniae (Hübner, 1806)


Délka předního křídla: 22-25 mm
Areál. Západopalearktický. Alpy, Karpaty, Turecko, Kavkaz, Ťan-Šan a Altaj.
Biotopová vazba. Alpínský. Lemy a světliny horských lesů, lesní cesty a průseky, horské nivy a vysokohorské louky.
Živná rostlina housenek. Více druhů čeledi brukvovitých (Brassicaceae): penízek (Thlaspi spp.), řeřišnice (Cardamine spp.), kyčelnice (Dentaria spp.) aj.
Vývoj. Dvougenerační (duben – červen, červenec – začátek září). Vajíčka kladena jednotlivě na květy nebo listy živné rostliny, larva žije solitérně.
Chování. Nestudováno, zřejmě podobné jako u běláska řepkového (Pieris napi).
Podobné druhy v ČR. Bělásek řepkový (Pieris napi).
Rozšíření v ČR. Výskyt ověřen recentně pouze v horských polohách Bílých Karpat při hranici se Slovenskem, kde žije stabilní populace. Starší ojedinělý nález z Moravského krasu (Z. Laštůvka leg., O. Kudrna revid.) nebyl později znovu potvrzen a velmi pravděpodobně se vztahuje k formě běláska řepkového (Pieris napi). Přes nedávný intenzivní výzkum nebyl taxon nalezen v Beskydech ani Vsetínských vrších. V Čechách nežije. Vzhledem k neujasněné taxonomické problematice v komlexu Pieris napi-bryoniae bude nezbytné pro stanovení rozšíření druhu Evropě využít molekulárně-genetických metod.
Ohrožení a ochrana. V horské oblasti Bílých Karpat se druh vyskytuje pravidelně. Zde může být ohrožen zalesňováním nebo samovolným zarůstáním horských luk a převáděním horských lesů na stejnověké monokultury.

Samice, Slovensko, 1995. Foto F. Slamka
Samice, Slovensko, 1995. Foto F. Slamka
Samice, Slovensko, 1995. Foto F. Slamka
Samice, Slovensko, 1995. Foto F. Slamka
Samice, Morava, Bílé Karpaty, květen 2008. Foto P. Zemánek
Samice, Morava, Bílé Karpaty, květen 2008. Foto P. Zemánek
---