Mapování a ochrana motýlů České republiky
určovací klíč (PDF, 978,3kB) >>>
Hnědásek květelový - Melitaea didyma (Esper, 1779)
Délka předního křídla: 17-23 mm
Areál. Západopalearktický. Severní Afrika, celá jižní a střední Evropa, Pobaltí, Balkán, jižní polovina východní Evropy, Kavkaz, Střední Asie až po střední Sibiř, Altaj a Mongolsko.
Biotopová vazba. Otevřené květnaté xerotermní trávníky, skalní stepi a lesostepi se solitérními dřevinami. Také na výslunných zářezech cest, železničních náspech, zarůstajících vinohradech apod. Vždy se jedná o biotopy v pozdějším stádiu sukcese (trávníky spíše než obnažené biotopy), na nichž však jsou přítomna i místa bez vegetace nebo s řídkým vegetačním krytem.
Živná rostlina housenek. Ze střední Evropy je známo více druhů živných rostlin: rody divizna ( Verbascum spp.), rozrazil ( Veronica spp.), čistec přímý ( Stachys recta ), černýš rolní ( Melampyrum arvense ), jitrocel kopinatý ( Plantago lanceolata ) aj. Na Třebíčsku je hlavní živnou rostlinou lnice květel ( Linaria vulgaris ).
Vývoj. Jednogenerační (červen – srpen, podle lokálních podmínek), v jižní Evropě dvě i více generací. Vajíčka kladena v kupičkách na živné rostliny, mladé larvy žijí gregaricky, přezimují, po přezimování se rozlézají a žijí jednotlivě.
Chování. Tvoří velmi sedentární populace, často o vysoké lokální denzitě s omezenou schopností přeletů mezi koloniemi. Tato populační struktura byla studována i molekulárními metodami. Protandrický druh, samci vyhledávají samice aktivním patrolováním. Pohlavní dimorfismus, samec je menší a živě zbarvený, zatímco samice je šedavá a výrazně větší. Podobně jako jiní hnědásci pravděpodobně nepoživatelný pro predátory (obsah iridoidních glykosidů).
Podobné druhy v ČR. V současnosti žádné.
Rozšíření v ČR. V minulosti velmi rozšířený, vymřel na většině území. V Čechách větší populace už jen v Českém krasu, na Křivoklátsku a v kaňonu Vltavy. V ostatních oblastech jen izolované populace nebo vymizel. Na severní Moravě vymřel; dosud přežívá na několika izolovaných středomoravských lokalitách (okolí Prostějova), více životaschopných populací již jen na jižní Moravě (Pálava, Znojemsko a Třebíčsko).
Ohrožení a ochrana. Ohrožený zarůstáním lokalit, cíleným zalesňováním a postupnou izolací populací. Většina lokalit je územně chráněna, proto je nutné na nich provádět aktivní management: bránit sukcesi dřevin, mozaikovitě vyžínat vysokostébelnou vegetaci a zajistit extenzivní pastvu koz. Obdobně postupovat na zarůstajících železničních náspech a v zářezech silnic. Na rozsáhlejších stanovištích je vhodné část přerůstajících ploch občas vypalovat v zimních měsících (nikdy ne celou lokalitu současně).
- výskyt do roku 1950,
- výskyt 1951-1980,
- výskyt 1981-1994,
- výskyt 1995-2001
Fotogalerie
Imága
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
