určovací klíč (PDF, 296,4kB) >>>

Vlevo samec, vpravo samice. Foto F. Slamka
Délka předního křídla: 13-16 mm
Areál. Pontomediteránní. Roztroušeně od Pyrenejí přes jižní Evropu, Balkán a Turecko. Severní hranice areálu prochází jižní Moravou, jižním Slovenskem. Dále přes Ukrajinu až k Altaji.
Biotopová vazba. Slunné křovinaté lemy panonských lužních lesů poblíž vodotečí, lesní a průseky, vysokostébelné křovinaté palouky v nivách řek.
Živná rostlina housenek. Uvádí se čičorka pestrá ( Coronilla varia ) a vikve ( Vicia spp.); na jižním Slovensku potvrzena jestřabina lékařská ( Galega officinalis ). U nás není známa.
Vývoj. Málo známý. U nás dvougenerační (květen – červen, červenec – srpen). Vajíčka jsou kladena na listy živné rostliny. Larvy se živí listy a květy živné rostliny, jsou fakultativně myrmekofilní a přezimují.
Chování. Dosud nestudováno. Pravděpodobně uzavřené, sedentární a relativně početné populace. Na Břeclavsku bylo pozorováno chování samců první generace. Na osluněném okraji lesa, respektive keři, vyčkávalo pohromadě více samců s rozevřenými křídly, po vyplašení se opět vraceli na stejné místo. Shlukování samců na omezené ploše by napovídalo na tzv. lekové a teritoriální chování. V letu kopíruje křovinaté lesní lemy.
Podobné druhy v ČR. Modrásek tolicový ( Cupido decoloratus ) – který je však výrazně menší a m. štírovníkový ( C. argiades ).
Rozšíření v ČR. Pouze velmi lokálně v aluviích řek na nejjižnější Moravě (vlhčí část Pálavy, lužní lesy v okolí vodní nadrže Nové mlýny a Břeclavsko). Nutná revize současného výskytu. Po dosavadní revizi velkého množství sbírkového materiálu bylo zjištěno, že prakticky všechny exempláře určené jako modrásek čičorkový patří ve skutečnosti k modráskovi tolicovému ( Cupido decoloratus ), se kterým druh zaměňují i velmi zkušení lepidopterologové.
Ohrožení a ochrana. Pravděpodobně kriticky ohrožený. Obývá ochranářsky i sběratelsky zcela opomíjené biotopy, o jejichž rozsahu a ohrožení se prakticky nic neví. Vyhovuje mu mozaika vlhčích lesních luk, lesních lemů a průseků v panonských lužních lesích. Zjevně nesnáší současné velkoplošné pasečné lesní hospodaření a mechanickou přípravu půdu, jakož i vysazování stejnověkých stinných lesních porostů. Nutný je detailní autekologický výzkum, studium biotopových a ovipozičních preferencí atd.

| Samec, jižní Slovensko, 2006. Foto F. Slamka | Samec, jižní Slovensko, 2007. Foto M. Hrouzek | Samec, okolí Břeclavi, duben 2011. Foto D. Breiter |
| Samec, okolí Břeclavi, duben 2011. Foto D. Breiter | Samec, okolí Břeclavi, duben 2011. Foto D. Breiter | Samec, okolí Břeclavi, duben 2011. Foto D. Breiter |
| Samice, jižní Morava, okolí Břeclavi, 5.2011. Foto M. Vojtíšek | Samice, jižní Morava, okolí Břeclavi, 5.2011. Foto M. Vojtíšek | Samec, jižní Morava, okolí Břeclavi, 5.2011. Foto M. Vojtíšek |
| Jižní Morava, Hrušovany n. J. okolí, 31. květen 2008. Foto V. Křivan |