určovací klíč (PDF, 296,4kB) >>>   

Modrásek čičorkový - Cupido alcetas (Hoffmannsegg, 1804)


Vlevo samec, vpravo samice. Foto F. Slamka
Délka předního křídla: 13-16 mm
Areál. Pontomediteránní. Roztroušeně od Pyrenejí přes jižní Evropu, Balkán a Turecko. Severní hranice areálu prochází jižní Moravou, jižním Slovenskem. Dále přes Ukrajinu až k Altaji.
Biotopová vazba. Slunné křovinaté lemy panonských lužních lesů poblíž vodotečí, lesní a průseky, vysokostébelné křovinaté palouky v nivách řek.
Živná rostlina housenek. Uvádí se čičorka pestrá ( Coronilla varia ) a vikve ( Vicia spp.); na jižním Slovensku potvrzena jestřabina lékařská ( Galega officinalis ). U nás není známa.
Vývoj. Málo známý. U nás dvougenerační (květen – červen, červenec – srpen). Vajíčka jsou kladena na listy živné rostliny. Larvy se živí listy a květy živné rostliny, jsou fakultativně myrmekofilní a přezimují.
Chování. Dosud nestudováno. Pravděpodobně uzavřené, sedentární a relativně početné populace. Na Břeclavsku bylo pozorováno chování samců první generace. Na osluněném okraji lesa, respektive keři, vyčkávalo pohromadě více samců s rozevřenými křídly, po vyplašení se opět vraceli na stejné místo. Shlukování samců na omezené ploše by napovídalo na tzv. lekové a teritoriální chování. V letu kopíruje křovinaté lesní lemy.
Podobné druhy v ČR. Modrásek tolicový ( Cupido decoloratus ) – který je však výrazně menší a m. štírovníkový ( C. argiades ).
Rozšíření v ČR. Pouze velmi lokálně v aluviích řek na nejjižnější Moravě (vlhčí část Pálavy, lužní lesy v okolí vodní nadrže Nové mlýny a Břeclavsko). Nutná revize současného výskytu. Po dosavadní revizi velkého množství sbírkového materiálu bylo zjištěno, že prakticky všechny exempláře určené jako modrásek čičorkový patří ve skutečnosti k modráskovi tolicovému ( Cupido decoloratus ), se kterým druh zaměňují i velmi zkušení lepidopterologové.
Ohrožení a ochrana. Pravděpodobně kriticky ohrožený. Obývá ochranářsky i sběratelsky zcela opomíjené biotopy, o jejichž rozsahu a ohrožení se prakticky nic neví. Vyhovuje mu mozaika vlhčích lesních luk, lesních lemů a průseků v panonských lužních lesích. Zjevně nesnáší současné velkoplošné pasečné lesní hospodaření a mechanickou přípravu půdu, jakož i vysazování stejnověkých stinných lesních porostů. Nutný je detailní autekologický výzkum, studium biotopových a ovipozičních preferencí atd.

Samec, jižní Slovensko, 2006. Foto F. Slamka
Samec, jižní Slovensko, 2006. Foto F. Slamka
Samec, jižní Slovensko, 2007. Foto M. Hrouzek
Samec, jižní Slovensko, 2007. Foto M. Hrouzek
Samec, okolí Břeclavi, duben 2011. Foto D. Breiter
Samec, okolí Břeclavi, duben 2011. Foto D. Breiter
Samec, okolí Břeclavi, duben 2011. Foto D. Breiter
Samec, okolí Břeclavi, duben 2011. Foto D. Breiter
Samec, okolí Břeclavi, duben 2011. Foto D. Breiter
Samec, okolí Břeclavi, duben 2011. Foto D. Breiter
Samec, okolí Břeclavi, duben 2011. Foto D. Breiter
Samec, okolí Břeclavi, duben 2011. Foto D. Breiter
Samice, jižní Morava, okolí Břeclavi, 5.2011. Foto M. Vojtíšek
Samice, jižní Morava, okolí Břeclavi, 5.2011. Foto M. Vojtíšek
Samice, jižní Morava, okolí Břeclavi, 5.2011. Foto M. Vojtíšek
Samice, jižní Morava, okolí Břeclavi, 5.2011. Foto M. Vojtíšek
Samec, jižní Morava, okolí Břeclavi, 5.2011. Foto M. Vojtíšek
Samec, jižní Morava, okolí Břeclavi, 5.2011. Foto M. Vojtíšek
Jižní Morava, Hrušovany n. J. okolí, 31. květen 2008. Foto V. Křivan
Jižní Morava, Hrušovany n. J. okolí, 31. květen 2008. Foto V. Křivan
---